Opravdu nezávislý rock vzniká svépomocí

/Od našeho spolupracovníka/

Hrad Točník se stane v sobotu místem zajímavého setkání. Svůj hudební večírek zde totiž pořádá společenství hudebníků, které si říká Silver Rocket.

Označení večírek by nemělo mást, to se jen lidé ze Silver Rocket brání výrazu festival. Každopádně zde vystoupí sedm skupin, které mají hudebně společného snad pouze to, že mají společného vydavatele. I když ani to není tak zcela přesné. Alba si totiž vydávají kapely navzájem, proto ono společenství.

Funguje to velice prostě. "Kdo má nějaký obnos, protože mu třeba zrovna vyšla deska, tak ho vrazí buďto do své nahrávky, anebo častěji spíš do nahrávky někoho jiného," říká Adam Nenadál, jinak též člen skupiny Gnu, jež je samozřejmě součástí sdružení Silver Rocket. A Ondřej Ježek, kytarista skupiny OTK, ale také uznávaný producent a zkušený nahrávací technik, dodává: "Je to takové řetězení, dneska my pomůžeme zaplatit desku kapele, která ji pak třeba zaplatí nám."

Také OTK na Točníku vystoupí, stejně jako Děti deště, Esgmeq, Wollongong, Gnu, Ememvoodoopöká a Lyssa. Je to již třetí akce tohoto druhu, první dva roky se konala v Byšicích u Mělníka.

Udělej si sám

Všechno začalo v roce 1997, kdy si Adam Nenadál řekl, že by si skupiny, na jejichž koncerty chodí rád, poslechl i z desky. A jelikož žádné nebyly, rozhodl se je s podobně uvažujícími hudebníky vydat. S takzvanou nezávislou scénou by se ale skupiny ze Silver Rocket spojovat neměly.

Pod křídla labelu Silver Rocket patří i kapela OTK. Podle slov vydavatele se pohybuje „od sonických erupcí k ambientní dokonalosti“.

Nenadál k tomu říká: "Naše nezávislá scéna se neumí držet zásady "udělej si sám", tady bohužel spousta kapel čeká, až si jich někdo všimne nebo za nimi přijde. Pro mě to je i důkaz toho, že své muzice nevěří natolik, aby do ní investovali vlastní peníze. Čekají na nějaký label, který to za ně udělá, vyřeší za ně distribuci, a oni pak budou třeba úspěšní. A pokud ne, tak alibisticky řeknou, že o první desku se jim postarala nějaká malá firma, která všechno pokazila. Proto mi připadá lepší dělat si všechno sám."

Tento fanouškovský přístup se Silver Rocket vyplácí, všechny skupiny, které jsou s ní spojeny, jsou velice zajímavé. A zároveň zcela osobité.

"Každá kapela je jiná," říká kytarista chebských Esgmeq Michal Filka, "dvě podobné tam snad ani nenajdete."

Právě na příkladu Esgmeq lze ukázat etiku Silver Rocket: "Jsou to lidi, kteří nám nabídli možnost vydávat desky," vysvětluje Filka. "Adam Nenadál za námi přišel ve chvíli, kdy už jsme se rozpadali, protože jsme měli pocit, že to nikam nevede. Silver Rocket proto můžou za to, že o nás vůbec někdo ví a že existujeme v téhle podobě. Těžko nějak popsat, jak Silver Rocket funguje, je to až jako jedna rodina. Máme k sobě blízko." Zpěvák a klávesista skupiny Ememvoodoopöká Martin Hůla to cítí podobně: "Silver Rocket je pro mě hlavně parta kámošů. Chodíme spolu na pivo, vedeme nejchytřejší kecy a čas od času společnými silami vydáme nějakou desku nebo uděláme koncert. Hudba není pro mě v Silver Rocket to nejdůležitější. Je to klan, dýcháme za sebe, baví nás to spolu." Stejně mluví Petr Somogyi ze skupiny Lyssa: "Silver Rocket pro mě osobně i naši kapelu znamená víc než jen label, kde vydáváme a který i jinak ovlivňujeme. Je to de facto naše zázemí, domácí teritorium."

Rock se zárukou

Je jasné, že v atmosféře, kdy si hudebníci vzájemně ručí za svou tvorbu, a to nejen umělecky, ale také finančně, vznikají nahrávky, jež jsou prosty nějakých kompromisů. I to lze ilustrovat na skupině Esgmeq - jejich skladby jsou velice ostré, naštvanost z nich cáká na všechny strany, není to však přímočará a někdy prvoplánová vzteklost punku, podobně jako třeba u Wollongong, na jejichž loňském albu s dlouhým názvem Stark Naked Creeping Macroeconomic Fascism najdeme i složitější struktury.

Podobně je tomu u OTK, veteránů experimentující části naší rockové scény. Vyzkoušeli řadu různých stylů, jejich alba jsou zároveň charakteristická slušnou dávkou humoru a nadsázky.

A jakým způsobem se lze dostat do pozornosti společenství Silver Rocket? "Žádné kritérium asi neexistuje," tvrdí Nenadál, "žádná z těch kapel se nestala členem té naší rodiny nějakým obvyklým způsobem, že by třeba poslala nahrávku. Například Esgmeq jsme viděli na koncertě a bylo to jasné, kapela, která už měla v tom roce 1998 jméno, ale měli pěkně divokou pověst, že jim nikdo ani desku vydat nechtěl, protože spolupracovat s nimi je dost svérázné. Pro mě to ale cenu mělo. U Silver Rocket jsou kapely, které se nikam necpou. Teď se to začalo hýbat, spousta věcí, na které buďto nebyly peníze, nebo čas, se rozběhla."

Autor je vedoucím kulturní rubriky týdeníku Instinkt.