Patří k nejuznávanějším architektům na světě. Člen takzvané newyorské pětky, tvůrce "zakázky století", muž, který navrhl stovky domů, přičemž celý život prožil v bytě. "Měl jsem plné ruce práce s navrhováním domů pro ostatní lidi," říká v rozhovoru pro magazín proč ne?!

Richard Meier (82) je architektem velkých staveb. V ostrých křivkách se zakrajují do prostoru a bíle svítí do dáli. The High − muzeum umění v Atlantě, sídlo televize Canal+ v Paříži, návštěvnické centrum Atheneum v Indianě, římské muzeum Ara Pacis, ale především muzejní komplex Getty Center v Los Angeles − ona "největší zakázka 20. století". Ten navrhl v roce 1984 a ve stejný rok získal coby tehdy nejmladší designér prestižní Pritzkerovu cenu, označovanou za architektonického Oscara. Svůj otisk zanechal i v Česku. Podílel se na nové podobě budovy City Tower na pražském Pankráci a navrhl i sousedící kancelářskou budovu City Green Court. Domy v Oaks Prague budou jeho prvními rezidenčními stavbami v zemi.

Jaký je podle vás rozdíl mezi obyčejnou stavbou a architekturou?

Něco postavit je jednoduché, ale skutečná architektura je promyšlené tvarování prostoru. Prostoru, v němž žijeme a pracujeme. Jen málo lidí si uvědomuje, jak důležitá architektura skutečně je. Všichni cestujeme po světě. A proč cestujete? Abyste se podívali na vlastní oči na dokonalé stavby, které často vznikly v dávné minulosti. Architektura je neodmyslitelnou součástí lidského života. A na to bychom při budování našich měst měli myslet. Abychom mohli vytvářet prostředí, které lidi povznáší.

Jak ale poznáte, že budova, kterou navrhnete, bude dobrá i za dvě stě let?

Když je ta budova dobrá tehdy, kdy ji stavíte, tak musí být dobrá i za dvě století.

Pro vaši práci je typická bílá barva. Co vás na ní tak fascinuje?

Vždycky jsem bydlel v bíle zařízeném interiéru. Vždy nosím bílou košili. Vždyť příroda je plná barev. Je jich tolik, že architektura už nepotřebuje být barevná. Bílá navíc krásně odráží barvy a dává jim lépe vyniknout.

Takže kdybyste měl navrhnout celé město, bylo by kompletně bílé?

Přesně tak! To je mimochodem skvělý nápad…

Co vás inspirovalo při navrhování domů v Oaks Prague?

Podoba domů vychází z pozemku a jeho umístění, z počasí a ze všeho, co dělá dané místo jedinečným. Nevychází zvnějšku, ale zevnitř. Dalším zdrojem inspirace byla bohatá historie českých měst a vesnic, která nám sloužila jako vodítko. Bytové domy Oaks Prague v severozápadní části se skládají z několika samostatných jednotek propojených schody a dlážděnými cestičkami a soustřeďují se kolem jednoho centrálního dvora, což je typické rozložení právě českých vesnic. Vaše vesnice jsou často rozložené podél jedné cesty, silnice či zelené plochy. Snažili jsme se také o to, aby budovy nepůsobily příliš mohutně. Měli jsme také omezení pro výšku budov, a proto se domy rozkládají do šíře v osách sever−jih a východ−západ. Umožnilo nám to mimo jiné zachovat otevřené výhledy do krajiny.

Připadala vám někdy nějaká budova tak ošklivá, že byste ji nejraději strhl?

Nepovedených staveb je bohužel příliš mnoho. V New Yorku, na západní straně Manhattanu u řeky Hudson, nedávno postavili bytový dům. Má takový trojúhelníkový tvar. A pokaždé, když kolem něj jedu, úplně se oklepu. Nemá to vůbec nic společného s New Yorkem ani ničím jiným. Je to úplně mimo. Kdyby tam nebyla, byl bych mnohem šťastnější. (Meier má pravděpodobně na mysli budovu VIA 57 West od dánsko-amerického studia Bjarke Ingels Group − pozn. red.)

Jaký byl první dům, který jste navrhl?

Byl to dům pro moje rodiče. Nádherná stavba. Pozemek stál hned vedle golfového hřiště, takže měli krásný výhled do krajiny. Rodiče byli velcí golfoví fanoušci, ale paradoxně na tom hřišti nikdy nehráli. Ani nevím, kdo v domě dnes bydlí. Po smrti rodičů se prodal.

Vy sám však bydlíte raději v bytech. Proč jste si nikdy nepostavil dům sám pro sebe?

Měl jsem plné ruce práce s navrhováním domů pro ostatní lidi. Ani jsem nikdy nepřemýšlel o tom, jak by můj dům měl vypadat. Nemůžete si ho jen tak vysnít. Vždycky záleží na pozemku, na světle, rozvržení… nemůžete navrhnout ideální dům ve vakuu.