Díky slunci a větru je velká část nizozemského města Heerhugowaard energeticky soběstačná. To má samo o sobě další efekt − obnovitelné zdroje energie přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů. Čtvrť s názvem Stad van de Zon (Sluneční Město) vyrostla na zelené louce a po jejím dokončení v ní bude žít 13−15 tisíc obyvatel, tedy tolik, kolik má Český Krumlov nebo Mariánské Lázně.

"Sluneční Město je největší rezidenční čtvrtí s nulovou uhlíkovou stopou na světě," říká Ashok Bhalotra v rozhovoru s HN. Tento nizozemský architekt indického původu představil projekt Slunečního Města minulý týden v Praze na odborné konferenci Chytrá energie pro podnikání a města.