Pergolu a zahradu si majitelé vybudovali sami, ale k pobytu je příliš nelákaly. Sezení bylo utopené pod střechou, výhled na úchvatnou krajinu Brd minimální.

"Pojďte ven, nemůžete být pod tou stříškou, vyzval jsem je. Pergolu jsme protáhli na zahradu a novou část pokryli kamenem a žulou − tím se celá plocha jakoby změkčila," říká architekt. Mezi původní a novou pergolou vyrostl dominantní gril s propracovaným komínem. Má dobrý tah, kouř při grilování neobtěžuje. Je­-li chladněji, ohniště funguje i jako zdroj tepla.

Terasa však nemusí být "jen" místem pro přípravu jídla. "Zahradní gril, nebo dokonce venkovní kuchyně, kde bývá i sporák a lednička, je silný důvod, proč trávit v zahradě víc času. Nebojme se vybavit altánek nebo pergolu promítacím plátnem a můžeme tu sledovat s přáteli i sportovní klání. Rád dostávám lidi do zahrad."

Tady zve k pobytu venku poměrně velká terasa, jen zčásti pod střechou, orámovaná dřevěnými lavicemi: "Dřevo mám rád," říká autor projektu, "jak stárne, dodává zahradám poměrně rychle patinu a ještě jim sluší. Výhled na Brdy je bonus navíc."

Tady to sice nešlo, ale za ideální považuje architekt umístit grilovací prostor poblíž vodní hladiny. "Co může být lepší než grilovat u jezírka? Děti se koupou, občas za nimi skočíte, mezitím chystáte jídlo." Ani zde však vodní hladina nechybí: "To byl nejlevnější vodní prvek, jaký jsem kdy udělal: základem je ocelová obruč, uložená na betonové podlaze, natřené izolací, náplň zajišťují především deště. Na zahradu jsme tak dostali požadovanou hladinu vody a stálo to zhruba šest tisíc. Z toho mám taky radost. Letos už břehy minijezírka obrostou, bude z toho koukat už jen ta hladina."

Klínec, Zahrada se žabkou

◼ Autoři projektu: architekti Ferdinand Leffler, Martina Sargasová, Markéta Hadačová, Atelier Flera
◼ Realizace: 2014

Golfový trávník s česnekem

Původní zahrada − převažující anglický trávník − byla zcela v duchu majitele, vášnivého golfisty. Paní to však chtěla oživit: "Do zahrady jsme vysadili šalvěje, ozdobné česneky a trávy. Velké plochy trávníku zůstaly jen tam, kde si to majitelé nejvíc přáli. Obrovský ,povinný' trávník jsme předělili záhonem, a tak vznikly dva ,travní pokojíčky' − s houpačkou a sezením −, mezi nimi je cestička. Plocha se tím rozčlenila a zahradě to hodně pomohlo. Lidé se bojí, že když nebude převládat trávník, bude zahrada náročná na údržbu. Tak to vůbec není. Pouze dvakrát do roka je potřeba zastřihnout pár trav a trvalek."

Radost má architekt i z dalších věcí: "Kompostér jsme schovali do vrbového koutku a ze sušáku, který si paní přála, se stal designový prvek."

Velkou změnou prošel i samotný vstup do domu. Je pojatý jako procházka stínomilnou zahrádkou.

Dalším překvapením, které před zvědavci z ulice zakrývá dubový paraván s vinnou révou, je snídaňová teráska: "Vybudovali jsme ji místo původní nevyužívané terasy, zcela ,odstřelené' od zahrady. Vznikl tak příjemný koutek k rannímu posezení."

Majitelé se naštěstí nebojí stromů, což je u řady lidí s malými zahrádkami problém. "Mají strach, že jim zastíní celou zahradu −, ale to je hrozná škoda. Když už strom opravdu naroste moc, v nejhorším případě ho pokácíte, ale službu vám udělá, a ještě se u něj ohřejete. A můžete vysadit nový. Někdy stačí se nebát překročit obecné zvyklosti, nemít problém se zahradou, která vypadá trochu jinak než u sousedů. Nikde není psáno, že to, co je hojně rozšířené, je pěkné a účelné."