Dům navrhl malíř a sochař Jaroslav Róna, jenž letos oslavil šedesátiny. Malíři a sochaři malují obrazy a dělají sochy, ale domy v drtivé většině nenavrhují, od toho jsou architekti. Výjimkou byl sochař František Bílek, jehož vilu znají dobře cestující pražskou tramvají č. 22 − stojí na ostrohu hned za Chotkovou zatáčkou. Jakmile jsem se tedy dozvěděl, že se něco takového po dlouhé době povedlo, hned jsem si domluvil návštěvu u majitelů domu, kteří mé žádosti obratem laskavě vyhověli.

Byl jsem plný očekávání a zvědavosti. Jaroslav Róna je totiž pojem. Nebudu přehánět, když napíšu, že se jedná o jednoho z nejtalentovanějších umělců generace, jež se začala ucházet o přízeň publika v 80. letech minulého století, kdy ještě panovaly nesvobodné časy. Mezi souputníky ze skupiny Tvrdohlaví vyčníval neutuchající energií a zápalem a podle mě i největší mírou tvrdohlavosti, s níž si stál za svými uměleckými hodnotami − odmítal jakoukoliv módnost.