Hezky je odtud vidět známá zřícenina Trosky v Českém ráji. Když ale člověk vejde do malé české firmy Wranovsky Crystal na okraji Turnova, bezděčně z něj vypadne ještě hlasitější "Jéééé…" Tedy alespoň ženy rozhodně ocení, že se mohou dotýkat křišťálu, korálků a tisíců dalších drobností, které se používají k výrobě zdejších lustrů.

A když vás spolumajitelka Daniela Wranovská, která zdejší svítidla navrhuje, vezme do malého showroomu, kde zrovna visí obří lustr určený na zakázku do zámoří, chcete jen tak beze slov chvíli posedět na schodech a dívat se. Na černém pozadí místnosti se vám totiž přímo nad hlavou třpytí stovky krystalů.

"Víte, není tu ideální prostředí, křišťálové sklo se špatně fotí. Lustry vypadají lépe ve skutečnosti než na fotce, kde se tolik netřpytí. Když ovšem děláme něco pro zákazníky třeba do Dubaje, chceme jim poslat výsledek práce dřív, než jim přijedeme svítidlo složit. Je dobré, že když zákazníci nejdřív vidí ne úplně dokonalou fotku a pak vidí, co jim doma bude viset, jsou mnohem nadšenější a vrací se. Výsledek je prostě hezčí než fotka a to nás těší," říká Daniela Wranovská.

Wranovsky Crystal

Česká rodinná společnost s téměř dvacetiletou tradicí vyrábí to, co je pro Turnov typické a co vychází ze zdejšího křišťálu.  
Navrhují lustry na míru pro luxusní hotely po celém světě, ale i pro běžné klienty v Česku.
Přes 90 procent produkce jde na vývoz, mimo jiné do USA, Dubaje nebo Japonska.
Firma má ani ne dvacítku zaměstnanců a roční obrat přesahuje 25 milionů korun.

Váha vám napoví, jestli je svítidlo pravé

Jistě, ne každý může mít doma lustr skoro tři metry dlouhý. A se skoro čtvrtmilionovou cenovkou. Ovšem ty menší, také tvořené na míru, podle toho, jak Daniela Wranovská člověka a jeho domov pozná, ty si může dovolit každý.

Nad hlavou a nad každým pracovním místem vám visí jiné svítidlo. Podle toho, co vidíte rozpracované, si můžete lustr vybrat, a to i za pět tisíc korun. Což je méně, než člověk zaplatí ve velkém řetězci za něco, co není originál vytvořený jen pro jednoho zákazníka.

"Hodně mi vadí, že mnoho firem říká, že designové výrobky dělá, jenže pravda je taková, že si ve velkém řetězci za hodně peněz koupíte věci, které nejsou z pravého křišťálu. Poznáte to i na váze výrobku. Zkuste potěžkat. Ty pravé jsou mnohem těžší než ta sklíčka, která se tváří hezky, ale jsou k ničemu," říká sám majitel firmy Josef Wranovský. Mimochodem: právě kvůli váze křišťálu a jeho specifikům na přepravu si společnost nechává vyrábět na míru speciální obalovou techniku. V podstatě jde o dvojité balení krabic.

Za zrozením podniku stojí Josef Wranovský. Už jako dítě totiž chodil se svými rodiči do slavné sklárny Preciosy, kde také sám začal pracovat, když dospěl. Po revoluci se ovšem měnili majitelé a on získal dojem, že je lepší využít svých zkušeností a začít pracovat sám na sebe. V roce 1998 se proto spolu se ženou naplno vrhl do vymýšlení a výroby křišťálových lustrů.

Při cestě po firmě nás doprovází i jeden ze synů − Jiří, který se sám rozhodl, že se chce rodinnému podniku věnovat. Byť byl nedávno špičkovým odborníkem ve velké nadnárodní IT firmě. "Nikoho z dětí jsme nenutili, aby se věnoval rodinnému podniku. Řekli jsme: musíte sami přijít, pokud budete chtít. Ale až dostudujete a vyzkoušíte si to, co vás baví," říká Daniela Wranovská.

Babičky u televize sestavují křišťálové komponenty

"Jsme čistě rodinná firma, ale na začátku bylo těžké rozhodování. Měli jsme vlastně dvě kariéry. Museli jsme si proto s mužem sednout a říct si, jakou cestou se vydáme. Měla jsem vystudovanou historii a také rozjetou vlastní kariéru v módě, ale řekli jsme si, že se dáme touto cestou, že to má smysl," popisuje Wranovská. Ta je také hlavní návrhářkou firmy. Protože má cit pro to, co se zákazníkům líbí. "Lustr není dnes cosi, co jen svítí. Je to součást designu bytu, něco, co si mohou dovolit mít na individuální úrovni i mladí lidé. Je to šperk interiéru a umění," popisuje.

Je to ona, kdo na začátku vymyslí, jak má lustr vypadat. Ona vidí, co přesně by se do prostoru hodilo. A pak už zkušení kompletátoři z firmy berou do rukou jeden drobný dílek za druhým a skládají vše dohromady. Dokument, který pak cestuje spolu s lustrem až k zákazníkovi na místo určení, je poměrně tlustá podrobná soupiska toho, jak vlastně má být lustr sestaven. Takže na místě určení trvá u obřích zakázek i dva až tři dny, než se povede z křišťálových skel správně sesadit a nainstalovat lustr v prostoru. A dělají to tři lidé dohromady.

"Spolupracujeme také s celou řadou dalších lidí, kteří pro nás dělají z domova. Třeba nám zavolají babičky v důchodu, které pracovaly v Preciose, a říkají, ať jim dáme něco na práci, že nemají u televize co dělat," ukazuje Daniela Wranovská drobné komponenty, které má normální člověk problém zvednout, protože jsou příliš drobné. Zkušené babičky to prý ale dělají poslepu. A jako někteří jiní u televize háčkují, jejich spolupracovnice ze zvyku u večerních seriálů sestavují křišťálové komponenty.

Nebo pomáhají také s tím, co si i návštěvníci mohou sami vyzkoušet: vzít kleště do ruky a zkusit ketlování, tedy řetízkování. Jde o tradiční způsob spojování skleněných ověsů kovovými očky. Rozhodně se nestyďte a zkuste si to, zjistíte, jak je zdánlivě jednoduchá práce někoho jiného ve skutečnosti obtížná.

Firma renovuje i historické kousky

V matčiných šlépějích jde dcera. Byť je momentálně na mateřské dovolené, její lustry v podniku visí, dokončují se a jsou hodně moderní. "Velissa pracuje pro firmu brigádně už od svých školních let. Navíc kromě toho, že má talent na design, vystudovala ekonomii a mezinárodní obchod. Bude v naší firmě rozhodně důležitá," říká Daniela Wranovská. Podnik tedy bude zjevně fungovat i poté, co se ho rodiče rozhodnou opustit.

Navrhnout nová svítidla však není to nejtěžší. Mnohem obtížnější je podle Josefa Wranovského repasovat, nebo přesněji řečeno zrenovovat staré historické věci. I takové jsou momentálně ve firmě k vidění.

"Dělali jsme několik oprav třeba v kostelech, to jsou opravdu těžké věci. Jednodušší je vymyslet cokoliv nového, protože u těch starých věcí musíte být skutečně přepečliví a hlavně složitě hledat komponenty, které zapadnou. O to víc mě pak taková dobře udělaná práce potěší," říká zakladatel společnosti.

A vzpomíná na to, jak pomáhali obnovit lustr v památkově chráněném kostele, kde viseli tři lidé několik hodin asi sedm metrů nad zemí, aby se kostelní lustr podařilo znovu rozzářit. Nejtěžší svítidlo, které takto dělali, vážilo několik tun. "Kvůli tomu spolupracujeme se statiky a techniky, kteří umí vypočítat, jak těžký smí lustr být. Křišťál něco váží. A i u moderních interiérů je nutné předem vědět, jaká je nosnost stropu, aby náš lustr unesl," vysvětluje Josef Wranovský.

Když se Daniela Wranovská při svém popobíhání konečně posadí, nedá jí to a řekne, co si myslí o českém sklu. Sama je původem z Bulharska. Přesto je hrdá Češka. A hned se chlubí, že společnost je držitelem ochranné známky Regionální produkt Český ráj. Vadí jí, že české sklo ve světě nemá to postavení, jaké mívalo kdysi.

"Na sklo bychom jako Češi měli být hrdí. Kdysi bylo české sklo populární, ale dnes ho ne každý zná. V popředí je sklo italské, tamní výrobci jsou totiž na rozdíl od těch našich velmi štědře sponzorováni svou vládou. Je to vidět na každé výstavě, kam přijedeme. Malá česká firma nedostane nic, přitom taková účast na světové výstavě stojí podnik statisíce," vysvětluje Wranovská. "Ale když se zákazníci, třeba Rusové, kteří sklu hodně rozumí, seznámí s tím, co děláme my nebo Italové, je jejich volba jasná. A nejen kvůli finančnímu rozdílu, o který jsme levnější," vypráví.

Ze zmetků vzniklo "sluneční" svítidlo do Japonska

Co návštěvníky, které společnost ráda provede celou výrobnou, určitě pobaví, jsou zmetky. Hned při vstupu do provozu jsou vidět nepovedené křišťálové věci, zakroucené fialové krápníky nebo ulomené části. Pro Danielu Wranovskou jde však o inspiraci. "Vždycky lidem říkám: nevyhazujte ty nepovedené kousky, přineste mi je. Je to pro mne inspirace pro další práci," směje se. A popisuje, jak jednou díky zmetku vznikly krápníky určené na svítidla do Norska, a jindy zase svítidlo evokující slunce určené do Japonska.

Mimochodem: návštěvníky tu vidí rádi. Snaží se jim představit řemeslo, které má v tomto regionu staletou tradici. Zájem je velký. Když ale přijedete mimo sezonu, jistě vás neodmítnou, pokud budou mít čas. I díky tomu má možná Wranovsky Crystal zakázek dostatek, klienty hledat nemusí, ozývají se sami. Jako třeba známí hollywoodští herci. Těm se zalíbily lustry, které firma dováží do luxusních hotelů v USA, a sami se zajímali o kontakt. Důležití jsou i turisti, kteří do sklárny přijdou.

Právě zákazníci, kteří sem zavítali při dovolené, nebo ti, již se vrací, firmu živí. "Do Dubaje i Japonska dovážíme vlastně jen díky dobrým referencím," říká Josef Wranovský. Muž, který se jistě nemusí bát, že ho jeho firma nepřežije.

jarvis_59a91e1f498e2987da54838d.jpeg
Daniela Wranovská (na snímku s manželem Josefem) navrhuje lustry skutečně na míru. Podle povahy zákazníka a jeho interiéru.