Jak se změnily české zahrady za poslední roky? Zahradní architekt Ferdinand Leffler říká, že před 27 lety, po pádu komunismu, nebylo moc na co navazovat. Díky výborným prvorepublikovým architektům zbylo alespoň pár skvělých parků v některých městech, za socialismu měli obvykle krásné zahrady ještě někteří umělci − sochaři, malíři, spisovatelé a básníci. To však byly jen výjimky potvrzující "šedivé, nenápadité" pravidlo.

Ferdinand Leffler (39)
jarvis_5a0aff07498e34d8bcf7a106.jpeg
Ferdinand Leffler je spolumajitelem a jedním z kurátorů galerie exteriérového umění Flera Gallery.
Foto: Milan Bureš

◼ Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, je spoluzakladatelem Flery, jednoho z největších ateliérů zahradní architektury v Evropě, který se věnuje veřejným i soukromým projektům po celém světě.
◼ Několikrát získal titul Zahrada roku. Pořádá každoroční výstavu Umění ve městě. Je spolumajitelem a jedním z kurátorů galerie exteriérového umění Flera Gallery.
◼ Zpívá v rockové kapele Boys don't cry. Je ženatý, má čtyři děti. Jeho kniha Žijte v zahradě právě vychází v nakladatelství Host.

"Těší mě, že v posledních letech přibývá lidí, kteří si chtějí přizpůsobit zahradu vlastnímu životnímu stylu, ne obecným zvyklostem či trendům. Už se víc zaměřujeme na to, co chceme v zahradě dělat, a méně na to, co na to řekne návštěva nebo soused. Vracíme se zpátky k jednoduchým prožitkům, jako jsou posezení ve stínu stromu, s partou kamarádů u ohně nebo osvěžení pod obyčejnou pumpou," popisuje Leffler. "Lidé za mnou často chodí právě proto, že se ve své zahradě chtějí znova ztratit. Vytvořit si svoje intimno."

Požadavky jeho současných klientů jsou velmi různorodé, největší radost jim však dělají různé "skrýše". Mohou mít všelijaké podoby. Pro děti je to třeba lavička ponořená hlouběji do záhonu, seník u babičky na chalupě nebo klubovna, kterou táta stluče přes víkend ze zbytkových prken… A pro dospělé? "Těší nás poptávky po plně vybavených zašívárnách, kam si lidé mohou zalézt s kytarou, zapálit v krbu a koukat do ohně. K tomu lze dobře využít i odpočívárnu venkovní sauny."

Tyto potřeby podle architekta vycházejí i z toho, že žijeme v pohodlné, luxusní době. "Zabýváme se sebou samými, můžeme si dovolit analyzovat své prožitky. Zahrady zabydlujeme a trávíme v nich čas jinak než jen pletím. Můžeme se v nich bavit, tančit, zpívat, relaxovat. Do zahrad pronikají i aktivity, které se nevejdou do našich domů: venkovní posilovny, pizza pece, krby, vířivky a sauny. Proč ne? Máte svou zahradu. Tak v ní žijte!"

jarvis_5a0aff06498e34d8bcf7a102.jpeg
Ferdinand Leffler: Žijte v zahradě; nakladatelství Host
Foto: archiv atelier Flera

Podle uznávaného odborníka si lze takový zajímavý mikrosvět vytvořit takřka všude − stačí pár metrů čtverečních půdy třeba i uprostřed satelitní zástavby. Zde platí jediné: "odstřelit" se od okolí a zahradu obklopit vzrostlou zelení. Pak ani takové místo nemusí postrádat vtip a tajemnou atmosféru. "Zahrada o nás samých vypovídá mnohé. To platí o každé naší činnosti: jak servírujeme jídlo, jak se oblékáme, jak se chováme k manželkám a dětem. Zahrada je další z mnoha zrcadel života."

Ferdinand Leffler rád buduje vtipné skrýše. Sám se nejraději usadí na zelené lavici utopené ve vysokých travinách. "Z ní sleduji život kolem jezírka. Spolu s Bertou, naším psem."