Vědecké centrum v Dolních Břežanech, jež získalo několik prestižních architektonických ocenění, navrhla česká kancelář britského ateliéru Bogle Architects. S rukopisem těchto architektů se budeme setkávat častěji, pracují totiž na třech kancelářských budovách v Praze a bytových domech pro velké investory, jako je skupina Penta Marka Dospivy nebo KKCG Karla Komárka, ale i pro podnikatele méně zvučných jmen.

Zakladatel ateliéru Ian Bogle je i jedním z hlavních tvůrců londýnské Gherkin − 180 metrů vysoké kancelářské budovy v srdci Londýna. Stavba stojící ve finančním centru londýnského City je díky svému tvaru i u nás známá jako "okurka" a patří mezi nepřehlédnutelné dominanty moderní architektury britské metropole. Ian Bogle na projektu pracoval ještě za svého působení ve světově proslulém ateliéru Foster + Partners, mezi jehož nejnovější počiny patří i futuristická centrála technologické firmy Apple v americké Kalifornii.

Ian Bogle však hvězdné manýry nemá. Gherkin je pro něj historie, chce se bavit o současných projektech a o tom, jak se mění pracovní prostředí kanceláří. Stále větší vliv na jejich podobu budou podle něj mít chytré technologie a trend sdílených kanceláří, takzvaných coworkingových center. 

Ian Bogle (47)

Zakladatel ateliéru Bogle Architects. Vedle Londýna má tato společnost kancelář i v Praze.
◼ Generální ředitel ateliéru Bogle Architects, jejž založil v Londýně v roce 2012. Zodpovídá za projekty ve Spojeném království a v Asii.
◼ Kariéru architekta začal v roce 1994 ve firmě The Parr Partnership, následující rok už nastoupil do světoznámého britského architektonického studia Foster + Partners.
◼ Londýnské projekty 30 St Mary Axe (stavba známá jako Gherkin) a Bexley Business Academy, na jejichž návrzích se podílel, byly v roce 2004 nominovány na prestižní Stirlingovu cenu. Nakonec ji získala budova Gherkin.
◼ Pochází ze skotského Glasgow, kde vystudoval architekturu na Mackintosh School of Architecture a Glasgow School of Art.

Jste hlavním inženýrem budovy Gherkin, jedné z architektonických ikon Londýna, považujete to za svou nejvýznamnější referenci?

To mi lichotíte, byl jsem jedním z pěti nebo šesti architektů, kteří se podíleli na návrhu této budovy. Já jsem byl jen jedním z nich. Svého času na projektu pracovalo kolem třiceti lidí. Architektura je týmový sport. Zařadil bych Gherkin do top pětky svých referenčních projektů, pracoval jsem na něm ale ještě s jiným architektonickým ateliérem.

Jak se na práci na tomto projektu díváte s odstupem času, bylo složité získat povolení ke stavbě?

Na návrhu stavby jsme začali pracovat v roce 1997, budova byla dokončena v roce 2004. Od doby prvních skečů tak uplynulo už 20 let. Gherkin byla tehdy druhou nejvyšší stavbou v londýnském City, vyšší byla v širším Londýně už pouze Canary Wharf. Londýn má komisi, která posuzuje, zda navrhovaná stavba nenaruší panorama z různých míst města. Když plánujete postavit budovu takového měřítka, dopad na panorama města se musí zvážit pečlivě, trvalo to tedy dlouho. Na Gherkin je dobré, že díky svému kruhovému půdorysu vypadá ze všech úhlů stejně.

Probíhá vyřízení povolení ke stavbě v Londýně rychleji než v Praze, kde si investoři v posledních letech konzistentně stěžují?

Spíš bych řekl, že proces je trochu odlišný. V Londýně není územní plán ani koeficienty, které by se vztahovaly ke konkrétní parcele. To znamená, že v určitých lokalitách máme více flexibility z hlediska funkce, kterou může daná budova plnit. Ale neřekl bych, že to je v Londýně rychlejší.

V případě velké budovy trvá vyřízení potřebného povolení v průměru 2,5−3 roky, pak se může začít stavět. U Gherkin trvalo sedm let od zahájení prací po dokončení budovy.

Na jakých kancelářských budovách momentálně pracujete?

Nedávno jsme dokončili kancelářskou budovu v centru Bratislavy. V Praze pracujeme na projektu Smíchoff a dalších dvou kancelářských budovách na Smíchově a v Karlíně. Rádi bychom získali zakázky na administrativní centra v Číně. Jde o poměrně vysoké budovy, asi 40 pater, které mají mít smíšenou funkci. Konkrétně jde o projekt v Kantonu, který počítá s nákupním centrem v prvních šesti patrech. Projekt je součástí regenerace poblíž starého letiště.

Vystoupení Iana Bogla na téma udržitelného podnikání na konferenci Global Compact 2030, která se uskutečnila v květnu 2016 v Praze.
GLOBAL_COMPACT_2030_Ian_Bogle_Bogle_Architects.jpg

V Anglii jsme v Oxfordském vědeckém parku navrhli budovu, v níž mohou být díky její flexibilitě buď kanceláře, nebo laboratoře. Rozdíl mezi běžnou kanceláří je výška místností a to, že se dají adaptovat na mokré nebo suché laboratoře. Budova by měla být dokončena v březnu příštího roku a díky ní jsme ve vědeckém parku získali další zakázky.

Pracujeme také na centrále pro energetickou společnost u londýnského letiště Heathrow, nesmíme o ní ale ještě příliš hovořit. Můžu ale říct, že bude mít výrazný design.

Předpokládám, že o posledních dvou projektech, které jste zmínil, se rozhodlo před hlasováním o brexitu. Ovlivnilo toto politické rozhodnutí nějakým způsobem vaše podnikání?

Okamžitý dopad byl šok, který zapříčinil zpomalení byznysu asi na tři měsíce po vyhlášení výsledků referenda. Pak se věci opět začaly pomalu hýbat. Co nás ale v Británii a zejména v Londýně momentálně trápí, je nejistota. Nevíme, co se stane. Lidé nejsou ochotni dělat velká rozhodnutí, ta dělají jen zahraniční nebo stateční domácí investoři. Britský trh určitě zpomalil, hlavně Londýn, ale některé regiony stále jedou na plné obrátky.

My se snažíme vnímat pozitivní přínos brexitu. Když zpomalí trh v Londýně, můžeme pracovat v Singapuru, ve Vietnamu, Kolumbii nebo jinde. Jsme architekti a jsme flexibilní. Naší výhodou je i to, že máme pobočku v Praze. Náš byznys tak stojí na dvou nohách − v Londýně a v Praze.

Jaké nové trendy pozorujete v kancelářském developmentu v Londýně a dalších zemích, kde máte zakázky?

Chytré telefony mění způsob, jakým lidé pracují. Když si vezmu jen náš byznys, bez telekomunikací bychom stěží dokázali udělat tolik práce, kolik jí ve skutečnosti jako globální firma uděláme. Sedíme v jiných kancelářích, ale každý den komunikujeme po telefonu, e-mailem nebo děláme videokonference. Jsme tak velmi flexibilní.

Další věc je, že roste význam coworkingových kanceláří. Nájemce si pronajme v kancelářské budově velkou část prostor a ty pak dále pronajímá menším firmám nebo jednotlivcům. Vy si tak můžete pronajmout stůl, dva stoly, místnost nebo celé patro, a to na hodinu, den, týden nebo několik měsíců. To vám umožní postupně expandovat. Jako nájemce vás to možná bude stát více peněz, ale jste flexibilní a dneska je pružnost důležitá, protože se hůře předpovídá budoucnost.

Společnosti jako Regus tyto flexibilní kanceláře nabízejí už řadu let, v čem se to liší?

Je to podobný princip. V Londýně byly na coworkingová centra rekonstruovány celé budovy. Je to čím dál oblíbenější. Naproti naší kanceláři se staví budova, kterou si zřejmě celou pronajme coworkingová firma. A není to malá budova, vznikne v ní 30 tisíc metrů čtverečních kanceláří.

Když od začátku víte, že v budově budou jen coworkingové kanceláře, navrhujete ji jinak?

Musíte ji udělat co nejflexibilnější. Tedy tak, aby byla vhodná jak pro běžné nájemce kanceláří, tak pro coworking.

Snažíme se do budov dostat co nejvíce světla a zeleně bez ohledu na to, jestli je to běžná kancelářská budova nebo coworkingový prostor.

Myslím si, že se mění i charakter kancelářských prostor. Snažíme se dostat zeleň do každé kancelářské budovy, kterou navrhujeme. Aby jí bylo co možná nejvíce uvnitř i vně budovy. Samozřejmě vždy záleží na klimatu, a zda je to vhodné. Bylo dokázáno, že díky stromům se lidé cítí lépe. Zeleň zlepšuje produktivitu práce. Vždy chceme v objektu vyčlenit prostory pro odpočinek, které mají prvky zeleně.

Do budov se také snažíme přivést co nejvíce přirozeného denního světla. A protože mám rád stromy, snažíme se je zakomponovat do všech našich projektů, nejen kanceláří. Nedávno dokončená školka v Singapuru, která je s kapacitou pro 2100 dětí největší na světě, je příkladem této filozofie.

Mentalita developerů je stejná všude na světě, investice musí být zisková. Zaujal vás svým neotřelým přístupem nějaký investor?

Existuje poměrně dost progresivních developerů, kteří vytvářejí lepší prostředí pro práci i pro život. Kupříkladu redeve­lopment u nádraží St. Pancras, v okolí King's Cross v Londýně. Tato lokalita prošla za posledních deset let velkou proměnou, má dnes úplně jiného ducha. Vzpomínám, že když jsem před nějakými třiceti lety přijel poprvé do Londýna na King's Cross, vypadalo to tam neutěšeně. A to jsem z Glasgow! Dnes to tam vypadá naprosto jinak. A to i díky tomu, že tam vznikly různé funkce. Je to skutečně smíšený development − není to jen byznyspark, ale je tam i rezidenční čtvrť, obchody a uprostřed všeho univerzitní fakulta. Všechny funkce se tu mísí a to dělá tuto část města progresivní, je to vskutku městský design. Za projektem stojí vizionářský developer, společnost Argent, který si přizval různé architekty a designéry. I veřejné prostory mají různé využití.

Co dalšího nás podle vás v kancelářích čeká?

Chytré telefony budou dále ovlivňovat způsob, jakým lidé pracují. Nebezpečí toho je, že se lidé přestanou bavit tváří v tvář. To je děsivá představa. Dále se domnívám, že zůstane zachován poměr jednoho člověka na 10 metrů čtverečních kancelářských ploch. Ale pracovní prostředí bude naprosto odlišné, lidé totiž využívají kancelářské budovy méně, protože mohou pracovat díky notebookům odkudkoliv.

Myslím si, že se budou více stavět kancelářské budovy s dřevěným skeletem vedle těch tradičnějších z betonových a ocelových konstrukcí. Možná ne za pět let, ale určitě je v budoucnu uvidíme častěji. Například mediální společnost Sky si v Londýně nechala zbudovat centrálu s dřevěnou nosnou konstrukcí. Co může být udržitelnější než využívání tohoto přírodního zdroje jako stavebního materiálu? S pokrokem technologie začne dřevo převládat.

jarvis_5a13e872498e0896d08f1319.jpeg
Ateliér byl vyzván, aby navrhl zástavbu na části starého letiště v čínském městě Kanton. Zadáním je 35patrová polyfunkční budova s kancelářemi, s obchody v nižších podlažích a restaurací v nejvyšším patře věže.
Foto: archiv Bogle Architects
jarvis_5a13e872498e0896d08f131e.jpeg
V Oxfordském vědeckém parku ateliér Bogle Architects navrhl budovu, v níž mohou být díky její flexibilitě buď kanceláře, nebo laboratoře. Budova by měla být dokončena v březnu příštího roku.
Foto: archiv Bogle Architects