Uši pracují 24 hodin denně. Vnímají vyzvánění telefonů, hovory kolegů, klapání podpatků na chodbě nebo puštěnou televizi. Kvůli hluku jsou lidé ve velkoprostorových kancelářích méně produktivní, přičemž s pozorností mají větší problém introverti než extroverti. Převážná většina firem se však zvýšenou hlučností v pracovním prostředí nijak zvlášť nezabývá. Důvodem je to, že společnosti často vůbec netuší, že by měly akustiku řešit. A obvykle to nevědí ani architekti, kteří podnikům tyto prostory navrhují.

"Akustika v projektu buď nebývá navržena vůbec, anebo není komunikována tak, aby si nájemce uvědomil její přidanou hodnotu," shrnuje své zkušenosti Jan Kaňka, jednatel firmy SilentLab. Podniky se při zařizování pracovního prostředí soustřeďují na výběr vhodných pracovních stolů a židlí. A když už architekti do kanceláří hluk pohlcující prvky přece jen navrhnou, nájemci na jejich radu nedbají.

"Řešení akustiky je poměrně drahá věc, společnosti ho často vyškrtnou z rozpočtu nebo projektu jako první," říká Kaňka. Málokterá z firem si podle něj uvědomuje, že hezký, ale drahý panel na stěně má i svou funkci.

Podniky si nechají navrhnout architektonicky efektní prostory, ale pokud nejsou vybavené akusticky pohltivými materiály, kanceláře jsou hlučné. Pak pracovníci zjišťují, že při konferenčních hovorech v zasedací místnosti jim lidé na druhé straně telefonu velmi špatně rozumí a připadá jim, jako kdyby hlasy vycházely ze studny.

Zvukové vlastnosti místností se sice dají zlepšit dodatečnými úpravami, ale to firmy vyjde dráž. "Náklady jsou o 30−50 procent vyšší, když se řeší později," odhaduje Kaňka.

Hlučné open space kanceláře

Prostorovou akustikou se zabývají dvě české normy. "V těch jsou definovány požadavky pro kulturní nebo školské prostory, ale ty pro pracovní, jako jsou kanceláře, zatím chybí," připomíná Marcela Bosáčková, výkonná ředitelka Asociace akustiky českého stavebnictví. Architekti se podle ní mohou řídit doporučeními v mezinárodních certifikačních systémech BREEAM nebo LEED.

"V praxi se setkáváme hlavně s učebnami a kancelářemi, kde akustika není řešena vůbec nebo velmi špatně," konstatuje Bosáčková a dodává, že počet takových velkoprostorových administrativních center, a tedy i lidí, kteří v nich pracují, enormně narůstá. "Velmi často si tito pracovníci stěžují na hluk nebo zhoršenou schopnost soustředit se na práci," říká Bosáčková.

Open space kanceláře jsou podle asociace akustiky pro svou nadměrnou hlukovou zátěž nevyhovujícími pracovními prostory. Způsobují zdravotní komplikace a pokles pracovního výkonu. Asociace proto už delší dobu prosazuje, aby byly do příslušné technické normy opět zahrnuty požadavky na prostorovou akustiku i v takzvaných open spacech. Tedy aby byly stanoveny limitní hodnoty doby dozvuku v administrativních centrech.

Skryté náklady špatné akustiky

Podíl nákladů na zaměstnance činí 82 procent z celkových nákladů kanceláře z pohledu desetiletého období, upozorňuje společnost Ecophon, jež zvukově absorpční systémy vyrábí. Vhodné pracovní prostředí se tak zaměstnavatelům vyplatí, protože lidé podávají na pracovišti vyšší výkon. Zaměstnanci jsou spokojenější a mají méně absencí.

Firmy si podle Kaňky sice vyslechnou připomínky o vlivu zvukového komfortu na zdraví lidí, ale zbystří až ve chvíli, kdy přijde řeč na peníze. "Výsledky několika studií prokázaly, že v akusticky neupraveném open spacu pracuje člověk přibližně půl hodiny každý den neefektivně," líčí Kaňka.

Manažeři si pak spočítají, že za neefektivně pracujícího zaměstnance může podnik vyhodit do vzduchu i několik desítek tisíc korun ročně. A pokud pracují v kanceláři stovky lidí, ztráty už jdou do milionů. "Jakmile se to propíše do čísel, nájemci začnou přemýšlet, jestli budou investovat do akustického řešení v nových centrech, protože za rok se jim to v rámci efektivity vrátí," říká Kaňka.

Do takových opatření investují předev­ším firmy, které chtějí nalákat zaměstnance nejen na výši mzdy nebo běžné benefity, jako jsou stravenky, ale i na kvalitní pracovní prostředí. Spíše jde o podniky se zahraničními vlastníky. "Profesionálové na to začínají slyšet čím dál víc, protože peníze jim nabídnou všude stejné," míní Jan Andrle, architekt společnosti Capexus. Ta firmám navrhuje interiéry kanceláří na klíč.

Podle Andrleho do kvalitnější akustiky investuje asi pětina jejich zákazníků. SilentLab odhaduje, že za celý český trh to jsou jen jednotky procent nájemců kanceláří. "Určitou absorpční schopnost mají systémové podhledy a asi 80 procentům firem to stačí," říká Andrle.

Pro prostorovou akustiku je důležitá zvuková pohltivost. Ta udává, kolik zvukové energie materiál dokáže pohltit. Podle Bosáčkové je vedle výběru vhodných funkčních obkladů pro daný prostor důležité i jejich správné rozmístění.

Tyto prvky mohou zároveň přirozeně dotvářet vzhled interiéru a jeho design. "Doporučujeme použít takové druhy, které splynou s návrhem a vyřeší účelně i problém s akustikou," říká Bosáčková.

"Často se ale stává, že se tyto prvky nahrazují nesrovnatelně levnějším materiálem, který sice má estetickou hodnotu, nicméně neplní svou funkci," doplňuje Andrle z Capexusu.

V kancelářích bývá akustika špatná často kvůli tomu, že jsou interiéry vybaveny tvrdými materiály, jako je beton a sklo. Jedním z nejsnadnějších způsobů, jak zvukové vlastnosti zlepšit, je položení koberců. Pro potlačení hluku v kancelářích je možné použít nástěnné a stropní panely nebo speciální záclony. Když má firma prosklené zasedačky, strop je často jediné místo, kam se dají panely instalovat. Účinné odhlučnění zajišťují i různé typy paravánů, jak stolních, tak volně stojících. Paravány slouží nejen jako zvuková bariéra, prostory rozdělují také opticky. Často se jimi oddělují tiskárny, odpočinkové zóny nebo i jednotlivá oddělení.

Oblíbené jsou i telefonní budky. "Uvnitř by měl být takový akustický komfort, aby neměl člověk na druhé straně telefonu pocit, že mu voláte z toalety nebo jeskyně," líčí Kaňka. To se dá vyřešit tím, že se do místnosti umístí pohltivý obklad. Tím pádem se ztratí dozvuk mezi tvrdými povrchy. Nalepit na stěnu nebo na strop speciální prvky je navíc relativně jednoduché.

Telefonní místnosti by měly být zároveň odhlučněny tak, aby lidé, kteří jsou uvnitř, nerušili své kolegy za jejich stěnami. To se podle Kaňky řeší dodatečně o poznání hůře.

SilentLab vyrábí bezmála dva roky takzvané micro office, mobilní kanceláře pro jednotlivce. Jedná se o jakousi telefonní budku, do které se může člověk zavřít i s notebookem a v klidu v ní pracovat. Na rozdíl od běžné telefonní budky ale micro office není pevně vestavěná. Může se tak přenášet po patře, a když se firma stěhuje, dá se rozmontovat a přenést jinam. "Velká výhoda je právě v tom, že se chová jako kus nábytku," popisuje Kaňka. Místnost je vybavena elektrickou zásuvkou, datovým kabelem a je i odvětrávána. "Zpětná vazba od lidí, kteří tento produkt v open space kancelářích užívali, byla vždy kladná," říká Kaňka.

Některé firmy může od micro office odradit cena, která je stanovena na 180 tisíc korun. Podle Kaňky ale je o produkt zájem i v zahraničí, proto jeho společnost přišla s novinkou − mobilní dvojbudkou. "Korporacím často chybí zasedačky nebo jsou obsazené, a dva lidé, kteří potřebují něco na deset minut v klidu projednat, si nemají kam zalézt," vysvětluje Kaňka výhody dvojbudky.

Zvuková řešení už v architektonickém návrhu

V posledních letech se společnosti zaměřují na odstranění negativních dopadů práce v open spacech, jako je nedostatek soukromí a špatná cirkulace vzduchu. Trendem jsou členitější kancelářské prostory a více odpočinkových zón. Podniky investují i do lepšího osvětlení, kvalitnějšího nábytku a mluví se i o blahodárném vlivu zeleně na administrativní pracovníky. "Dluh v podobě hluku a nemožnosti se soustředit však často přetrvává i v nových kancelářích, akustika se dostává do obecného povědomí až dnes. Ruch přitom ovlivňuje soustředění, pohodu a zdraví snad nejsilněji," míní Andrle.

SilentLab loni vystavoval své produkty na veletrhu v Kolíně nad Rýnem a podle Kaňky si firmy v západní Evropě uvědomují přidanou hodnotu akustiky mnohem více než v Česku. Navíc se věnují zvukovým opatřením daleko dříve než tuzemské podniky. To dokazují i zakázky, které SilentLab eviduje. Stále více je totiž těch, které řeší akustiku až dodatečně.

"Chtěli bychom, aby se zvukové vlastnosti řešily standardně už v momentě, kdy se kreslí architektonická studie na nové kanceláře, stejně tak jako se řeší, kam se rozmístí osvětlení," říká Kaňka.