Do letošního ročníku České ceny za architekturu se přihlásilo celkem 249 děl. Porota v polovině června nominovala celkem 42 děl do užšího výběru. Z tohoto poté vybrala šest finalistů, z nichž vzešel držitel hlavní ceny.  

Díla nejsou posuzována v rámci žádných kategorií, udělena je jedna hlavní cena a čestné označení finalista. Finalisté a laureáti cen za výjimečný počin a mimořádné ceny byli představeni na slavnostním galavečeru, který se uskutečnil 27. listopadu v Jatkách 78 − místě pro nové umění.

Cíle

Důkladné zmapování architektury

Více než 300 akademiků z řad architektů, publicistů a kritiků architektury mělo možnost aktivně vyhledávat zajímavé stavby a realizace a podnítit jejich přihlášení do soutěže. Do letošního ročníku doporučili celkem 77 děl, z nichž se 56 přihlásilo. Hlavním cílem zapojení odborníků působících ve všech regionech České republiky je pokrýt celou šíři domácí architektonické produkce za dané období.

Celoroční přísun architektury

Stěžejním motivem soutěžní přehlídky je prezentace architektury široké veřejnosti. Z tohoto důvodu ocenění během celého roku provázela řada doprovodných akcí ve všech regionech Česka.

Přihlášená díla

Prostor pro nové tváře

Česká komora architektů si současně kladla za cíl z České ceny za architekturu vybudovat prestižní, nikoliv však elitní ocenění. Z tohoto důvodu cena zavedla nulový poplatek za registraci do soutěže. Vyhlašovatel soutěže si od tohoto kroku sliboval zejména přístup mladých architektů a začínajících ateliérů.

Nezávislá mezinárodní porota

I pro druhý ročník ceny se podařilo získat sedm erudovaných expertů, kteří hodnotili díla českých kolegů. Členem mezinárodní odborné poroty byl například uznávaný krajinářský architekt Eelco Hooftman nebo architektka Marianne Loofová, která se zároveň stala předsedkyní poroty.

Vyhlašovatel

Česká komora architektů je samosprávným profesním sdružením s přeneseným výkonem státní správy. Nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v Česku. Od začátku roku 2015 je oficiálním připomínkovým místem pro zákony, právní úpravy a předpisy, které se týkají profese architekta. ČKA se podílí na propagaci české architektury, pořádá i řadu akcí či oborových ocenění zaměřených na veřejnost: Česká cena za architekturu, Pocta ČKA, Přehlídka diplomových prací, Architekti na jedné lodi aj.

www.ceskacenazaarchitekturu.cz, www.cka.cz

Mezinárodní porota

Jiří Oplatek
* 1944 Československo, žije a projektuje ve Švýcarsku

Oplatek Architekten

Po studiu na Fakultě architektury VUT v Brně začal pracovat na Útvaru hlavního architekta města Brna. V roce 1969 emigroval do Švýcarska, kde byl více než 10 let zaměstnán v basilejské kanceláři Vischer + Weber Architekten a navrhl zde jednu ze svých nejznámějších staveb: televizní vysílač Bettingen nedaleko Basileje. V roce 1981 si založil vlastní kancelář Vischer + Oplatek Architekten. Když v roce 1982 získal švýcarské občanství, byl také zapsán do Švýcarského registru architektů a stal se členem Švýcarské komory inženýrů a architektů SIA. Od roku 1993 převzal vedení celé kanceláře Jura Oplatek Architekt SIA, později Oplatek Architekten. Mezi nejznámější projekty a realizace patří Centrum volného času pod dálničním mostem Dreirosen v Basileji, tři bytové domy na Luzerner Ring v Basileji či rozšíření a rekonstrukce domova seniorů v Münchensteinu.

Matija Bevk
* 1972 Slovinsko

Bevk Perović arhitekti

Už dva roky před absolvováním studia na Fakultě architektury Lublaňské univerzity založil se svým kolegou architektonickou kancelář Bevk Perović arhitekti, která má dnes 15 zaměstnanců. Její portfolio zahrnuje řadu projektů bydlení, komerčních i kulturních budov, univerzity, muzea, kancelářské budovy, kongresové sály i rodinné domy. Za svoji práci získali řadu mezinárodních ocenění, např. Cenu pro mladé a začínající architekty Mies van der Rohe Award 2007 za Fakultu matematiky na Lublaňské univerzitě. Většina realizovaných staveb ateliéru se sice nachází ve Slovinsku, ale v posledních letech představili několik zahraničních projektů. Mezi ně patří kancelářský komplex Schrottenturm v rakouském Klagenfurtu, soukromý dům v Praze, objekt na ostrově Silba či budova fakulty pro Erasmus univerzitu v Bruselu. Studio před několika lety vyhrálo mezinárodní architektonickou soutěž na Islámské náboženské a kulturní centrum v Lublani (budova je ve výstavbě). Podle studie ateliéru by měla také vzniknout nová čtvrť postavená na brownfieldu v pražských Modřanech.

Marianne Loofová
* 1960 Nizozemsko

LEVS architecten

Jeden ze tří partnerů ve velké architektonické kanceláři LEVS architecten, kteří v současnosti pracují na projektech v Evropě, Rusku a Africe. Od roku 2011 je předsedkyní komise rady města Amsterdamu pro architekturu a urbanismus. Od roku 2009 úzce spolupracuje s Královským institutem nizozemských architektů (BNA), kde působila nejdříve v dozorčí radě a nyní je členkou představenstva. V posledních třech dekádách realizovala nejrůznější projekty rezidenčních, kulturních, vzdělávacích či zdravotnických staveb, převážně v Nizozemsku a Rusku. Za všechny uznávané realizace jmenujme např. projekt rezidenčního bydlení v centru Amsterdamu Square.

Eelco Hooftman
* 1960 Nizozemsko, žije a projektuje ve Skotsku

GROSS.MAX

Mezinárodně uznávaný krajinářský architekt Eelco Douglas Hooftman pracoval po škole na rozsáhlých strategických plánech struktury krajiny v okolí letiště Schiphol a periferiích Amsterdamu, v roce 1990 se pak přesunul do Velké Británie. Jeho blízký vztah k umění vyústil v bohatou spolupráci s různými umělci. Za svou tvorbu získal třikrát ocenění Art for Architecture od Královské společnosti umění, řemesel a obchodu. Jako pedagog Školy umění v Edinburghu založil a pak také v letech 2003−2008 řídil inovativní postgraduální program Umění / Prostor a příroda. Jako první krajinářský architekt se stal členem představenstva výkonného orgánu skotské vlády Architecture & Design Scotland. Mezi důležité zakázky jeho ateliéru GROSS.MAX patří např. rozvoj poloostrova Zorrotzaurre v Bilbau, londýnské čtvrti Greenwich či Le Belvedere de Garonne v Bruselu. Podílel se také třeba na územním plánu Královské botanické zahrady Kew v Londýně či revitalizaci bývalého berlínského letiště Tempelhof.

Ľubomír Závodný
* 1959 Slovensko

Ľubomír Závodný architektonická kancelária

Po studiích na Fakultě architektury na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě pracoval ve Státním projektovém ústavu obchodu a cestovního ruchu v Bratislavě. V roce 1991 spoluzakládal architektonickou kancelář Bahna−Palčo−Starý−Závodný, v roce 1994 založil vlastní ateliér Ľubomír Závodný. Je držitelem řady ocenění: v roce 1998 získal Cenu Dušana Jurkoviče za budovu centrály Všeobecné úvěrové banky v Bratislavě, v roce 2000 od slovenského architektonického časopisu získal Cenu ARCH za Pastorační centrum v Bratislavě, o čtyři roky později pak Cenu ARCH za Dům nábytku Atrium v Bratislavě. Známé jsou i jeho další realizace jako Investiční a rozvojová banka v Bratislavě, Národní banka Slovenska v Lučenci či evangelický kostel v Nitře.

Doris Wälchliová
* 1963 Švýcarsko

Brauen Wälchli Architectes

V roce 1990 spoluzaložila architektonickou kancelář B•W•A (Brauen Wälchli Architectes), která má za sebou vítězství ve 24 architektonických soutěžích a více než 40 realizací, od ambasád po sportovní centra, muzea či nemocnice. Je spoluautorkou švýcarských ambasád po celém světě, hospice paliativní péče v Blonay či obchodní školy v Batelle Campusu v Ženevě. Stopu zanechala i v Česku − je autorkou rekonstrukce a dostavby švýcarské ambasády v Praze.

Jakub Szczęsny
* 1973 Polsko

Studio SZCZ

Vystudoval architekturu na Technologickém institutu ve Varšavě, Ecole d'Architecture La Défense v Paříži a Escuela Técnica Superior de Arquitectura v Barceloně. Svoji kariéru začal jako ilustrátor v polském sci-fi časopisu Fantastyka a v polských mutacích časopisů Playboy a Fluid. Po letech práce na volné noze se v roce 2001 stal spoluzakladatelem varšavského architektonického studia Centrala. Vyhrál několik architektonických soutěží a postavil řadu významných realizací. Počítá se mezi ně např. sportovní hala v polském Beruni či OHEL − dočasný pavilon muzea polských Židů ve Varšavě. Největší pozornost veřejnosti si však získal tzv. Keret House ve Varšavě, první polské dílo zahrnuté do stálé sbírky oddělení architektury v Muzeu moderního umění v New Yorku. Jedná se o kulturní prostor a přechodné bydlení pro spisovatele na cestách, postavené na téměř nemožném místě − uzoučké proluce ve stávající historické zástavbě v centru Varšavy, jejíž šířka se pohybuje mezi pouhými 92 a 152 centimetry.