Mirek VodákMirek Vodák
architekt

Jde o celkem přirozený jev, protože kvalitní architektura může samozřejmě vznikat i mimo velká centra. Je možné, že v malém městě se věnuje více péče i menším projektům, ale pokud se v jakékoliv obci najde investor, který má smysluplný záměr a dokáže si najít dobrého architekta, není důvod, aby výsledná stavba byla horší než jinde. U "venkovské" a "maloměstské" architektury je zajímavé sledovat podmínky, za jakých stavba vznikla a co jí předcházelo. Na jednu stranu může jít o investice zvenku, na druhou o místní iniciativu i rozpočet. Právě regionální kontext by měl být nedílnou součástí hodnocení těchto staveb. Skvělým příkladem takového přístupu je třeba rakouské Vorarlbersko. U nás zatím žádný region výrazně nevyčnívá.

Petr VolfPetr Volf
publicista a spisovatel

Že se dobré architektuře daří v menších městech, je zřejmé už od 90. let. Tehdy do širšího povědomí vstoupil Benešov, jehož rekonstrukce radnice od Josefa Pleskota získala Grand Prix, nebo Louny, kde přestavěl pivovar na překrásnou galerii Emil Přikryl. Ve stejné době se také začíná hovořit o "fenoménu Litomyšl": desetitisícové město se velmi rychle stalo příkladem toho, jak může starosta s vizí (Miroslav Brýdl) spolu s městskou architektkou (Zdeňka Vydrová) vytvořit dlouhodobě podmínky pro vznik špičkových staveb. V současnosti na ni navazují starostové Dolních Břežan, Líbeznic nebo Trojanovic, ale našli by se i další. V porovnání s tím je aktivita primátorů Prahy nulová, o nové opeře nebo galerii se jen mluví, přitom peníze na ně v rozpočtu jsou, jenže chybí odvaha cokoliv prosadit.

Gabriel KurtisGabriel Kurtis
ředitel Galerie architektury Brno

V prvním ročníku České ceny za architekturu jsem zaznamenal nový přístup v hodnocení architektonických děl. Dříve zažité vyzdvihování ikonických staveb způsobilo, že architektura byla vnímána jako výsada elit. Běžný stavebník možná ocenil krásu plaveckého bazénu, ale nedokázal si představit, že i jeho vlastní dům by mohl navrhnout profesionální architekt. Zaměření na prezentaci kvalitní regionální architektury menších měřítek může v Česku pomoct zvýšit stavební kulturu a dostupnost architektury. Do regionů se totiž v posledních letech vrací mladí architekti, kteří mají zkušenosti z větších měst a ze zahraničí. Často se z nich stávají patrioti usilující o kulturní obrodu našeho venkova.

Karel HavlišKarel Havliš
urbanista a pedagog na VUT v Brně

Z nominací České ceny za architekturu se dozvíte velmi málo o motivaci stavebníků podstatné ke vzniku díla. Neznám finalisty a jejich díla, která pro mě prezentují lokální aktivity ke kultivaci prostředí venkovských sídel. Z tohoto hlediska mám svůj vlastní výběr z nominovaných prací. Je to především kostel svatého Václava v Sazovicích. Malá obec je známá iniciativou místních podnikatelů, jejich finanční prostředky přispívají k obnově a revitalizaci středu obce. Podobně bych ocenil také revitalizaci středu obce v Bílovicích nebo sokolovnu Dřevák v Líbeznicích. Některá z nominovaných děl ukazují jistý trend "útěku z města". Rezidence a domy movitých stavebníků jsou většinou individuálním importem architektury na venkov. Takové zásahy ale nepředstavují renesanci venkova a venkovské krajiny.

Petr HájekPetr Hájek
architekt

Nemyslím si, že lze najít nějakou souvislost mezi kvalitou architektury a tím, zda byla postavena ve městě, nebo na venkově. Výběr oceněných staveb a vítěze je v každé architektonické soutěži subjektivním a konsenzuálním hodnocením konkrétní poroty. Pokud budou různé poroty hodnotit ty samé stavby, dojdou s největší pravděpodobností k rozdílným výsledkům. Z tohoto pohledu bych lokalitě stavby nepřikládal velký význam a hledal bych důvody výběru právě v personálním obsazení posuzovatelů. Mnohé tedy objasní jejich komentář k soutěži a k jednotlivým stavbám, které vybrali a ocenili.