Nová generace slovenského popu má u nás úspěch

Měkký, zpěvný jazyk, elegantní hudba, kterou se nebojí zahrát rádia, neoposlouchané hlasy a nové tváře. Takové jsou přednosti další generace slovenského popu, jehož vzedmutá vlna v Česku nyní vynáší mezi nejúspěšnější interprety košickou kapelu No Name, prešovskou Pehu či zpěvačku Zuzanu Smatanovou.

Navazují tak na úspěch svých zkušenějších kolegů – v Praze usazeného Miroslava Žbirky či Elánu, který v Česku znovu začal bodovat s hitem Voda, čo ma drží nad vodou a jen vloni zde prodal podle české pobočky vydavatelství Universal sedm tisíc kusů své poslední desky s výběrem hitů. Žbirkovu kariéru v Česku zase před sedmi lety pro změnu znovu nastartoval moderní zvuk Modrýho albumu. Žbirkovy "bestofky" se loni prodalo šest tisíc kusů, jak ovšem lidé z Universalu upozorňují, deska vyšla těsně před koncem roku.

V Česku se tak, kromě dlouhodobě zavedených interpretů, jakým je dále například zpěvák Richard Müller a zpěvačka Jana Kirschner, etablují další slovenské kapely – I. M. T. Smile (ti Müllera doprovázeli při jednom z posledních turné v Česku), či původně hardrockoví Desmod, od kterých si značka Universal právě nyní slibuje úspěch i v tuzemsku.

"Z aktuálních titulů „funguje“ v Česku jednoznačně nejlépe skupina Peha a historicky to byl samozřejmě Elán, jehož starší alba jsou v katalogu BMG," shrnuje špičky slovenské popové invaze Petr Čáp v pražském sídle společnosti Sony BMG. U ní také připravují na konec března svou další desku No Name, jedna z nejhranějších a nejprodávanějších slovenských kapel v tuzemsku.

"Situace kolem jejich aktuální desky V rovnováhe je – z vydavatelského hlediska – trochu netypická," vysvětluje Čáp, proč česká Sony BMG kapelu »přetáhla« místnímu Universalu. "Na Slovensku ji bude distribuovat Universal Music a my máme licenci pro distribuci v Čechách. V tuto chvíli jednáme o vydání desky No Name s polskou pobočkou naší firmy. Album by mělo být nazpíváno v polštině. Jsme přesvědčeni, že úměrně tomu, jak je komerční potenciál skupiny silný v Čechách, skupina může zasáhnout i polský trh," míní Čáp.

Igor Timko, zpěvák No Name, prý nad tím, v čem tkví popularita slovenské hudby v Česku, vlastně ještě nepřemýšlel. "Nejspíš v něčem, co máme v sobě – Elán, Modus, Žbirku, Mariku Gombitovou… Něco slovanského, nehraje si to na britpop ani na americkou country. Češi, Moravané Slováci, Poláci, všichni máme v sobě ty harmonie... Ta přirozenost podle mě posluchače přitahuje. Navíc, člověk je od přírody líný, a tak je v bývalém Československu jen pár lidí, kteří se zajímají, co má nového Björk nebo Peter Gabriel. Myslím, že to jde jedno s druhým," soudí Timko.

Svou roli podle něj jistě hraje to, že slovenština zní zároveň měkce a dnes již v Česku málem cizokrajně. "Vsadím se ale, že stejně je to s češtinou na Slovensku, je to skoro exotika, která je přitažlivá," vysvětluje Timko.

Koncertování a případné desky vydané v Polsku vnímá kapela jako benefit k dosavadnímu úspěchu. "Chce to zmáknout polštinu na sto procent, a pokud dostaneme příležitost, rádi bychom ji využili. Naším hnacím motorem ovšem nejsou ani tak peníze nebo větší trh, protože v Česku a na Slovensku už nyní hrajeme zhruba sto padesát koncertů ročně. Pokud chcete mít ještě nějaký soukromý život, vlastně už se víc hrát ani nedá. Poslední volnou sobotu jsme měli před dvěma roky, v den, kdy jsem se ženil," uzavírá se smíchem Timko.