Nabitý Thermal přijal Bathory bouřlivě

Sobotní světové premiéře Bathory předcházelo slavnostní udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii pro Juraje Jakubiska, který tu slaví i své sedmdesáté narozeniny.

Trofej na pódiu předával Jakubiskovi prezident festivalu Jiří Bartoška za přihlížení celé herecké suity, která Bathory do Varů provází, v čele s producentkou filmu a představitelkou čarodějnice a vědmy Darvulie, Deanou Jakubiskovou.

Chyběla jen představitelka hlavní role Anna Friel, kterou pracovní povinnosti zdržely v Los Angeles, odkud pronesla děkovnou zdravici. Mnozí historický snímek odehrávající se na konci šestnáctého století označují za Jakubiskův "opus magnum".

Pravdou je, že dvouapůlhodinová podívaná, roztříštěná na tři samostatné celky (milostné drama, magicko-realistickou podívanou a válečné akční sekvence spojuje prakticky jen titulní postava) působí nesourodě a řada motivů je do děje zbytečně přidaná ke škodě dramatičnosti děje a jeho spádu.

Nejde o přesnou dějinnou rekonstrukci

Přesto ale první pocit ze zhlédnutí filmu není úplně negativní. Jakubisko se hájí, že Bathory není historicky přesnou dějinnou rekonstrukcí, ale spíš autorským pohledem na obhajobu hraběnky, jíž bylo přízvisko "krvavá" dáno neoprávněně. Alžběta - Érzébéth čelí třem osudovým mužům svého života - manželu Ferenci Nádasdymu, ošlehanému bitvami i životem, něžnému milenci, malíři Caravaggiovi a hlavnímu politickému rivalovi, místokráli Thurzovi.

To ovlivní její život a jsou i příčinou jejího pádu - druhá část filmu se věnuje prakticky hlavně okolnostem "procesu" s krvežíznivou vražedkyní, tady vykreslenou coby obětí intrik a justičního omylu.

Hlavní herecká čtveřice v čele s křehkou herečkou Annou Friel v titulní roli a Karlem Rodenem coby Thurzem také tvoří hlavní pilíře příběhu - českému publiku zatím ne příliš známá Frielová zápolí s nesnadným úkolem statečně, její Bathory je ženou, milenkou, léčitelkou, ale i válečnicí, mstitelkou, nemilosrdnou političkou, aniž by v některé z rolí působila křečovitě.

Rozmanitost exteriérů

Caravaggio, kterého si Jakubisko do příběhu přimyslel, má zase patřičné charizma (herce Hanse Mathesona si znalci pamatují z legendárního snímku Mlhy Avalonu, kde ztvárnil postavu bastarda Mordreda).

Velkorysý dramatický oblouk ovšem tříští snaha o pompézní epičnost, opulentní hollywoodskou výpravu, zbytečnou ambicióznost projektu, poněkud navíc působí i motiv dvojice vypravěčů - žebravých mnichů (Bolek Polívka a Jiří Mádl), kteří v roli detektivů bezděky odkazují ke Jménu růže Umberta Eca.

Jakubisko jako by si chtěl užít rozmanitost exteriérů, které dostal díky obřímu rozpočtu k dispozici - točilo se na Pernštejně, Žebráku, Točníku, na zámku Lednice, v Doudlebech či na Jindřichově Hradci, dramatická sekvence vypálené vesnice vznikla ve skanzenu v pražských Řeporyjích, kamera F.A. Brabce se dlouhými záběry popásá na syrové slovenské přírodě i krásách českých luhů a hájů - voda se zrcadlí v nebi a naopak, oblohu křižují dravci, zasněženou zemi zkrápí kapky krve - nic nechybí.

Podívejte se na ukázku z filmu (článek pokračuje pod ní)

Chvílemi však tato sugestivní (a trochu kýčovitá) lyričnost působí přespříliš rušivě, byť se režisérovi a kameramanovi nedá upřít snaha patřičně prezentovat možnosti českých a slovenských filmových lokací ve světě. A také talent na davové scény - při válečných sekvencích za uherskou státnost se kupodivu nenudí ani ženy.

Hrozba konkurzu

Bathory nakonec nejvíc uškodilo její renomé. Všeobecně známá fakta o opakovaném prostříhání děje, několika filmových verzích, diskuse o finančních nesrovnalostech, hrozbě konkurzu, který na Jakubisko Film chtěli uvalit dva údajní dlužníci, problémy se zvukovou postprodukcí, která vznikala na několika místech světa (přičemž české postsynchrony stále nepatří k těm řemeslně nejzdařilejším) a naposledy aféra s pro mládež nevhodnými trailery..to všechno Bathory před diváky zbytečně škodí.

Stejně jako skutečnost, že film stál rekordních víc než 330 miliónů korun, což se neustále omílá. (V publiku se koneckonců objevily i hlášky - za ty peníze bych to natočil taky).

Bathory je řemeslně slušně zvládnutou podívanou, které zřejmě nehrozí nízká návštěvnost - alespoň v Karlových Varech jde prozatím o jednoznačně nejžádanější film, první projekci tu doprovodil bouřlivý několikaminutový potlesk, slušnou reklamu Jakubiskovým dělá i nechtěná kontroverzní pověst.

Musel by se ale stát filmový zázrak, aby byl tento film považován za skutečné veledílo a zlom v dějinách česko-slovenské kinematografie. A ten se nestal.

• Diskuse
• Celkem 11 příspěvků