Český film roku 2009? Protektor z nacistické heydrichiády

Jeden český film však budí už teď oprávněnou pozornost nejen u českých diváků a kritiky: na velkorozpočtového Protektora, dobové drama odehrávající se v Praze v období druhé světové války od režiséra Marka Najbrta (Mistři), čekají i distributoři v Německu či Polsku.

Hrdina, nebo kolaborant

Za filmem s rozpočtem více než 65 milionů korun, pod jehož scénářem je podepsán nejen režisér Najbrt, ale také Robert Geisler a Benjamin Tuček, stojí produkční společnost Negativ (Venkovský učitel, René).

Poslední klapka padla v polovině listopadu, nyní Protektor prochází dokončovacími pracemi ve střižně. Definitivně hotovo by podle informací společnosti 2media, která snímku Protektor zajišťuje marketingovou propagaci a tiskové zastoupení, mělo být v březnu.

Do kin Protektor vstoupí v distribuci společnosti Falcon sice až 3. září, už teď se o něm však mluví jako o jednom z nejpozoruhodnějších českých filmů posledních let.

Nejen proto, že jde o výpravnou dobovou produkci, kde tvůrcům záleželo na každém historickém detailu. Dramatický příběh rozhlasového reportéra a kolaboranta Emila Vrbaty a jeho židovské manželky, herečky Hany, v němž se hraje o "kariéru, lidskou důstojnost a nakonec i o život v jednom z nejkrvavějších období českých moderních dějin", je inspirován skutečnými dobovými událostmi: začíná v roce 1938 a vrcholí atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942 a následnou štvanicí takzvané heydrichiády. Právě do ní se nešťastně zapletou všichni hlavní protagonisté.

Heydrichiáda do detailů

V hlavních rolích se objeví Marek Daniel, který v současné době hraje například v Havlově Odcházení v Divadle Archa, a brněnská herečka Jana Plodková coby manželská dvojice Vrbatových. V dalších úlohách hrají například Jan Budař, Sandra Nováková, Tomáš Měcháček či Jiří Ornest.

Velká část filmu vznikala v exteriérech, v autentickém historickém prostředí staré Prahy, točilo se však i v kulisách barrandovských ateliérů. Část z celkových čtyřiceti pěti natáčecích dnů herci i filmový štáb strávili třeba u Veletržního paláce, kde bylo ve čtyřicátých letech nechvalně známé shromaždiště - odtud putovali židovští obyvatelé do transportů odjíždějících z nádraží Praha-Bubny směr Terezín.

Točilo se ale také v centru Prahy, na Vinohradské třídě před budovou Českého rozhlasu, kde podle scénáře pracuje hlavní hrdina. Do pražských ulic se tak pro potřeby natáčení na čas vrátily historické tramvaje, dobová auta, ale třeba i dvojjazyčné česko-německé nápisy či vývěsní štíty obchodů s elegantními klobouky, svítidly nebo radiopřijímači.

Právě vysoké nároky na autentické lokace, dobovou výpravu, kostýmy, triky i počet natáčecích dnů se odrazily na šedesátimilionovém rozpočtu, který dvojnásobně překračuje obvyklé nároky běžné české celovečerní produkce. "Čtvrtinu této částky, celkem šestnáct milionů korun, nám přispěl Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie," uvedl už dříve pro HN producent filmu Pavel Strnad z Negativu.

Pod obrázkem více o válečných filmech, které si letos brousí chrup na Oscara. 

Boj o Oscara se vede na frontě

S novým rokem přicházejí filmová ocenění. Tvůrci proto sázejí na dojemné, hluboké příběhy zaměřené na téma druhé světové války a holokaustu, které předem slibují kladné ohlasy diváků i kritiky. Několik takových filmů vstupuje v nadcházející sezoně do kin.

Snímek Marka Hermana The Boy in the Striped Pajamas vypráví příběh o kamarádství mezi synem nacistického důstojníka a židovského chlapce z koncentračního tábora. Kate Winsletová se v dramatu The Reader představuje v roli nacistické důstojnice souzené za válečné zločiny a film Adam Resurrected přibližuje svět muže, který přežil koncentrační tábor, ale stále žije v zajetí vzpomínek. Tyto tři snímky budou v Česku uvedeny počátkem roku.

Na sklonku roku 2008 vstoupil do amerických kin i Tom Cruise jako atentátník usilující o život Adolfa Hitlera ve snímku Valkýra, Daniel Craig a Liev Schreiber ve filmu Defiance bojují jako bratři proti nacistům z tajného úkrytu a Viggo Mortensen v roli spisovatele se v britsko-německém filmu Good nedobrovolně zapojí do nacistické propagandy. K explozi témat z nejtemnější části novodobé historie právě v závěru roku zřejmě přispěla touha tvůrců po sošce Oscara.

To potvrzuje i historie, kdy tematika druhé světové války získala nejprestižnější ocenění. Sofiina volba v roce 1982 měla pět nominací na Oscara a ocenění za nejlepší herecký výkon pro Meryl Streepovou. Schindlerův seznam z roku 1993 získal 12 nominací, z nichž proměnil sedm včetně ocenění za nejlepší snímek. Udílení Oscarů v roce 2002 ovládl režisér Roman Polanski s Pianistou, který byl oceněn za nejlepší režii, mužský herecký výkon a scénář.

(ČTK, ap)

• Diskuse
• Celkem 14 příspěvků