Muž na laně je plodem vášně a šílenství

"Život se má žít na hraně," vysvětluje francouzský provazochodec Philippe Petit motivaci svých bláznivých kousků, které vyvrcholily před 35 lety procházkou mezi dvěma věžemi Světového obchodního centra. WTC už nestojí, Petitovu mistrovskému kousku to ale neubírá na síle. Rekonstruuje ho dokumentární film Muž na laně Jamese Marshe, který právě vstupuje do českých kin.

Film je označován za nejlepší dokument roku 2008 - získal Oscara i ocenění na loňském festivalu v Karlových Varech. Jeho zpracování je jistě působivé, silnější je ale výpověď, svědectví o tom, že sny se mohou plnit, jakkoliv bláznivé jsou.

Dokumentární thriller

Film Muž na laně má dva hlavní hrdiny. Přestože sleduje celou životní dráhu svérázného francouzského umělce, středobodem snímku je Petitův souboj s hodně silným protivníkem - dvěma věžemi WTC. Petit se připravuje cílevědomě, vyzkouší své schopnosti nejdříve na pařížské katedrále Notre Dame, posléze na mostě v australském Sydney. A poté se skupinou spolupracovníků začne plánovat zdolání "Dvojčat" - v té době nejvyšší stavby světa.

Příprava musela překonat řadu překážek. Především bylo třeba vymyslet ukotvení ocelového lana mezi dvěma věžemi, aniž by ho bezpečnostní systém WTC odhalil dříve, než bude Petitův přechod realizován. Dva týmy pak musely proniknout na vrcholky věží. Petit vstoupil na připravené lano 7. srpna 1974 a 450 metrů nad New Yorkem zahájil svou neobyčejnou procházku mraky a mlhou.

Svým časováním a budováním napětí připomíná Muž na laně thriller - jeho rozuzlení sice všichni znají, ale o to dobrodružnější je ponořit se do příprav a sledovat Petita, jak nepřestává věřit, že se mu jeho bláznivý plán podaří realizovat.

Básník lana

Muž na laně heroizuje jeden vskutku nezapomenutelný čin formou divácky atraktivní i umělecky přínosnou. Klasické "mluvící hlavy" jsou jen jednou složkou filmu, v němž zní také hudba Michaela Nymana nebo je vidět řada unikátních záběrů a fotografií, které v průběhu příprav pořídil Petitův tým.

Sám Petit nepůsobí vždy zcela sympaticky, bez urputnosti a egocentričnosti by ale pravděpodobně svůj "umělecký zločin století" nikdy neuskutečnil. Jeho kousek je výrazem touhy překonávat hranice lidských možností, výrazem vášně i šílenství. Vrchol filmu, v němž Petit soustředěně stojí 450 metrů nad obří propastí, ale dokazuje, že Francouz je skutečným "básníkem lana", jak ho poněkud kýčovitě nazve jeden z jeho spolupracovníků.

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků