Režisér Martin Čičvák připravuje s činohrou Národního divadla (ND) v Praze Shakespearova Kupce benátského. Premiéra inscenace, v níž se objeví například Igor Bareš, Jiří Štěpnička, Jan Hájek, Jan Dolanský, Lucie Žáčková, Pavla Beretová a hostující Vojtěch Kotek a Jan Meduna, bude 12. listopadu na jevišti Stavovského divadla.
Podle dramaturgyně Darii Ullrichové je málokterá Shakespearova hra pokládána za tak výkladově problematickou jako právě Kupec benátský.
"Přestože je pojmenována po kupci Antoniovi, každý si ji spojuje především s postavou Shylocka. Libra masa vyříznutá z Antoniova těla, kterou na něm neúprosně vymáhá, se stala příslovečnou. Nese v sobě obraz nelítostně krutého a z humanistického pohledu necivilizovaného vymáhání smlouvy," uvedla Ullrichová na dnešním setkání s novináři.
Upozornila na názor mnohých teatrologů, že jde o hru alespoň potencionálně antisemitistickou. Ve stejných studiích však bývají jmenovány i důvody, které toto nebezpečí textu zmírňují či eliminují. Postavu Shylocka obdařil totiž dramatik takovou mírou vášně a silou emocí, že namísto abychom se mu pouze smáli a fandili jeho protivníkům, dokáže vzbudit náš soucit."Tato první novinka činohry ND v této sezoně je teprve třetí inscenací tohoto textu na české první scéně. Poprvé měl premiéru v roce 1931, v roce 1954 ztvárnil Shylocka právě zesnulý Otomar Krejča a v titulní roli se objevil Zdeněk Štěpánek," řekla dramaturgyně. Podotkla, že Shakespearův text je o falešných doktorech práv, o soudních jednáních, která dopadnou podle toho, jaké osoby jsou na nich zainteresovány. Je i o finanční krizi.
Shakespeare nebyl mechanik
Podle šéfa činohry Michala dočekala byla premiéra přesunuta z minulé sezony. "Hra neztratila nic ze své aktuálnosti. Aktuální je vždy, proto je klasikou," zdůraznil.Za bezprostřední prameny Kupce benátského se pokládají tři texty: ztracená hra Žid, kramářská píseň nazvaná podle židovského protagonisty Gernutus a první příběh čtvrtého dne z knihy Giovanniho Fiorentina Hlupák. Podle překladatele Martina Hilského však nikdy Shakespeare nepřejímal předlohy mechanicky.
"Srovnání boccacciovské povídky Hlupák s Kupcem benátským například okamžitě ukáže, jak výrazně předloha zaostává za Shakespearem v charakterizaci postav," napsal Hilský v programu k inscenaci. Podle něj například Shylock v konfrontaci s Židem Fiorentina zazáří jako strhující rembrandtovský portrét vedle laciného barvotisku.
