Fantaskní "kafkárna" Země snivců výtvarníka Kubina zachycuje pád rakouské monarchie

K vrcholným dílům moderní středoevropské literatury po bok Haškova Švejka nebo románů Franze Kafky je řazena "stoletá" próza Země snivců slavného rakouského expresionistického výtvarníka Alfreda Kubina (1877 až 1959), která nyní vyšla v překladu Ludvíka Kundery. Dílo s podtitulem Fantastický román, někdy přirovnávané právě ke Kafkovým prózám a poprvé vydané v roce 1909, je jediným Kubinovým románem.

Navzdory celému století kniha ze své čtivosti mnoho neztratila. Příběh svou potemnělou atmosférou rychle vtáhne do děje, jemuž nechybí atributy dobrodružného žánru - tajemný cizinec a jeho pozvání na cestu do neznámé exotické země. Hlavní hrdina a vypravěč, talentovaný a citlivý výtvarník, po počátečním váhání souhlasí s přestěhováním do Snové říše, kterou jeho někdejší spolužák Klaus Patera založil kdesi uprostřed střední Asie.

Hlavní město říše Perla, stejně jako celá snová země, je jakousi staromilskou, anachronickou enklávou vzdorující okolnímu pokroku. Zdejší domy i vybavení pocházejí ze staré Evropy, odkud bylo vše po pečlivém výběru převezeno na místo určení. Hrdina se postupně sžívá s pomalým, nečasovým plynutím života v kulisách, které ze všeho nejvíce připomínají obří antikvariát.

Navzdory několika pokusům se mu ale nedaří pochopit nepsané zákonitosti, podle kterých říše funguje. Namísto toho je svědkem množících se znepokojivých výjevů, připomínajících noční můry, které jako by ohlašovaly blížící se zkázu města. Ta je spojena s příchodem amerického milionáře Herkula Bella, s nímž začne rychlý sestup do apokalyptického finále plného orgastických výjevů násilí, morálního rozkladu a davového šílenství.

Kontrast kultury, instinktů, dějin a napětí

Ne náhodou mohou tyto děsivě barvité scény připomínat jiný temný román - Srdce temnoty Josepha Conrada. V obou případech jsme svědky probuzené ničivé lidské animality, která dříme ukryta pod zdánlivě klidným a spořádaným povrchem. "Žádný člověk se v podstatě nemůže vymknout své přirozenosti, která bude vždycky určovat jeho životní projevy," píše Kubin.

V případě Země snivců je tento kontrast kultury a primitivních instinktů navíc obohacen o konkrétní dějinný rozměr daný napětím mezi spořádaně staromódní rakouskou monarchií, jejímž symbolem Snová říše je, a agresivním, dynamickým moderním světem, který tu představuje démonický Američan Bell.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků