V Uherském Hradišti začíná drsná Letní filmová škola

Dnešním dnem se po šestatřicáté otevírají brány Letní filmové školy, která v Uherském Hradišti potrvá až do příští neděle.

Vedle mnoha jiných cyklů budou mít její návštěvníci unikátní možnost zhlédnout v tuzemském kontextu dosud nejobsáhlejší kolekci filmů noir, které budou promítány v originálním znění z 35mm kopií.

Termín "film noir" si pro jeden z nejstylovějších žánrů americké kinematografie vymyslel francouzský kritik Nino Frank. Nazývají se jím temně laděné gangsterské či detektivní filmy, které se v Hollywoodu natáčely ve čtyřicátých a v padesátých letech minulého století.

Zobrazovaly odvrácenou stranu lidské existence i amerického snu a pro jejich aktéry často platila věta, která zazní ve filmu Detour (Objížďka, 1945, režie Edgar G. Ulmer): "Ať se hnete kamkoli, osud vám vždy nastaví nohu."

Poezie velkoměsta a noci

"Černé filmy" bývají většinou situované do podsvětí odcizeného velkoměsta, vyznačují se fatalisticky bezútěšnou atmosférou a jejich osamělí, životem otlučení "hrdinové" bez iluzí, zato uvízlí v tenatech proradně manipulativních žen, se chovají stejně cynicky jako gangsteři.

V duchu svého názvu se tyto černobílé, německým expresionismem obrazově ovlivněné filmy často odehrávají v nočních scenériích (tmavé boční uličky, zakouřené bary, hráčská doupata...) a využívají ostře kontrastní nasvícení, které si pohrává s temnými stíny a zdůrazňuje dramatičnost zkosených záběrů.

Dramaturgové sekce, filmoví historici Věroslav Hába a Vladimír Hendrich, se ve výběru zaměřují na reprezentativní průřez žánrem, mapující jeho vývoj i jeho ozvěny z pozdějších let. Důraz kladou na klasická díla žánru, včetně filmů, vycházejících z detektivních románů klasiků drsné školy.

Chandler, Hammett, Cain

Mezi dvaceti vybranými filmy nemůže chybět snímek Maltézský sokol (1941, režie John Huston), který vznikl podle předlohy Dashiella Hammetta a který definoval nejen tento žánr, ale i hereckou kariéru Humphreyho Bogarta.

Ten v něm poprvé neztvárnil zločince, ale ikonickou postavu rozpolceného muže na (relativně) "správné" straně zákona, který svým drsným chováním zakrývá dávné bolesti. I díky Maltézskému sokolovi se Bogart později mohl proměnit v dosud nepřekonaného představitele detektiva Phila Marlowa v žánrově pootočené adaptaci Chandlerova románu Hluboký spánek (1946, režie Howard Hawks).

Raymond Chandler se stal také spoluautorem scénáře bezostyšně cynické kriminálky Pojistka smrti (1944, režie Billy Wilder). Ta - stejně jako snímek Pošťák zvoní vždy dvakrát (1946, režie Tay Garnett) - vznikla podle románu Jamese M. Caina a je brilantní ukázkou žánru, v němž ledově krásné a smyslné femme fatale "s morálkou děvek z přístavu" dostávají muže nejprve do postele a potom do potíží.

Tři režiséři budou na přehlídce zastoupeni dvěma snímky: vedle Johna Hustona (kromě Maltézského sokola bude uvedena i Asfaltová džungle z roku 1950) a Nicholase Raye, kterého představí filmy Žijí v noci (1948) a Na opuštěném místě (1950), i Orson Welles. Jeho vizuálně experimentující snímek Dáma ze Šanghaje (1947) doplní kriminální drama Dotek zla (1958), považované za poslední klasický film svého žánru.

V průběhu sedmnácti let vzniklo asi tři sta filmů naplňujících noirový "kánon". V cyklu se však objeví také několik filmů vytvořených v pozdějších letech. Ty dokládají proměny (neo)noirové estetiky, které občas působí - tak jako v případě zaktualizovaného přepisu Chandlerova románu Loučení s Lennoxem nazvaného Dlouhé loučení (1973, režie Robert Altman) - až "svatokrádežně".

• Diskuse
• Celkem 2 příspěvků