NoD Quijote je malý divadelní zázrak, který se podařil nesourodým umělcům

Malý divadelní zázrak se podařil nesourodým umělcům: v experimentálním prostoru NoD pražského klubu ROXY stvořili režisér Jan Nebeský společně s dramatikem Egonem Tobiášem, herci Davidem Prachařem a Lucií Trmíkovou, bubeníkem Pavlem Fajtem a kytaristou Joem Karafiátem inscenaci NoD Quijote.

Inspirace vychází z quijotovského tématu, veršů a života Bohuslava Reynka a také z osobních zkušeností všech zúčastněných.

Nejde tu o nic menšího než o lidský čas, jak plyne mezi zrozením a smrtí, plný důležitých i směšných každodenních rituálů a quijotovské touhy vyrvat svůj život všednosti. Vypráví se tu o velikých činech stvořených fantazií, o stáří, síle poezie, hudby a smíchu.

Ocitáme se v nostalgickém prostoru venkova. "Dědeček" Prachař dere u stolečku peří a něco si povídá, jak už si tak dědci, půl pro sebe, půl s mrtvými a půl s živými, povídají. Blbosti, moudrosti, blbé vtipy, dobré vtipy i prasečinky...

Sem tam něco ze zvyku prohodí s bábou (Lucie Trmíková) u kamen nebo ji půl klukovsky, půl senilně poškádlí.

Jsme taky v magickém prostoru umění a poezie. Je to prostor (s)tvoření, zrození i smrti. Sem patří i láska, která má sílu vzkříšení, což ke konci demonstruje pohledná "vdova" Trmíková s apartním kloboučkem tancem nad "mrtvolou" Prachaře, svého k smrti vyčerpaného muže.

To všechno by nebylo bez hudby, která dává inscenaci rytmus a dech. Pavel Fajt cválá (jako rytíř i jako sám čas) na dřevěném koni - originální soupravě bicích, která v tichu pracuje jako vrzání prken na podlaze, skřípot pantů u dveří nebo tikot pendlovek na zdi světnice.

Čas od času to s Joem Karafiátem pořádně rockersky rozjedou. Dědka Prachaře to probudí k tanečně-performerským improvizacím.

V závěru si ke hrám čtyř kluků, co jim už není dvacet a pomalu se ohlížejí do minulosti, i když síly na bejkárny mají ještě dost, přidá pár "poznámek" za sebe i jediná žena.

Celou dobu dávala najevo, že ví, kde je její místo, a hrála u plotny svou roli, a teď - prostřednictvím veršů Friedericke Mayröckerové - ukáže, že taky umí pořádně zpívat a mít radost ze života.