reklama
reklama
26. 5. 2011 | poslední aktualizace: 28. 5. 2011  10:35
Umělci, kteří odhalují identitu

5 slavných umělců, kteří v Rudolfinu odhalují identitu

Galerie Rudolfinum přichystala tematicky vyhraněnou výstavu Já, bezesporu, která přiváží do Prahy díla několika významných světových umělců. K tématu lidské identity mají co říci Američanka Cindy Sherman, Němec Gerhard Richter, Brit Richard Billingham, Francouz Christian Boltanski i Rakušan Gottfried Helnwein.
mgd
Čtěte více o: Rudolfinum
Cindy Sherman: Untitled Film Still # 20, 1987 (černobílá fotografie 101,6 x 122,4 cm, Kunstmuseum Wolfsburg)
Cindy Sherman: Untitled Film Still # 20, 1987 (černobílá fotografie 101,6 x 122,4 cm, Kunstmuseum Wolfsburg)
foto: © The artist and Metro Pictures, New York
Anketa
5 slavných umělců, kteří v Rudolfinu odhalují identitu
Hlasovalo 44 čtenářů

Výstava Já, bezesporu, která se bude v pražské Galerii Rudolfinum konat do 14. srpna,  představuje několik ikon současného umění. Stejnojmennou přehlídku připravilo před třemi lety německé Kunstmuseum Wofsburg. Českému divákovi tak nyní Rudolfinum nabízí setkání se světovou špičkou, do níž patří Richard Billingham, Christian Boltanski, Gottfried Helnwein, Gerhard Richter či Cindy Sherman, kteří nyní v Praze "vyprávějí" o lidské identitě.

reklama

Richard Billingham (1970)

Známá série fotografií vlastní rodiny Richarda Billinghama se dotýká okamžiku, kdy si na prahu dospělosti uvědomujeme situaci, do níž jsme se nevědomky narodili, která nám byla dána, jež nás mnohdy zásadně determinuje.

Syrový dokument o vlastní rodině Richarda Billinghama proslavil. "Radikální otevřenost, s níž autor zobrazuje společenské dno, na němž se potácí jeho otec alkoholik, sledovaný netečným pohledem unavené matky, skutečnosti, které jsou obvykle pečlivě zakrývány, mu umožnila pojmenovat identitu denní rutiny celé vrstvy společnosti, jež rozhodně nestojí v popředí společnosti, ale není zanedbatelná," uvádějí pořadatelé v katalogu výstavy.

Billingham OhneTitel Billingham OhneTitel09 Billingham OhneTitel18 Billingham OhneTitelNRAL3

Richard Billingham: Bez názvu. Barevné fotografie na hliníku z 90. let minulého století. Kunstmuseum Wolfsburg

 

Christian Boltanski (1944)

Variabilní instalace Christiana Boltanského je výběrem pěti set čtyřiceti sedmi černobílých momentkových rodinných fotografií lidí, kteří již většinou nejsou naživu.

"Nepřiměřené zvětšení do jednotného formátu obnažuje širokou škálu ztracených individuálních osudů, které se patrně nikdy neprotnuly. Instalace je archeologií zmizelé, mnohdy násilně odstraněné a zničené identity evropské civilizace první poloviny 20. století, jejíchž zbytků se marně snažíme dopátrat a rekonstruovat je," uváději pořadatelé výstavy.

Boltanski Menschlich01

Christian Boltanski: Lidské (Menschlich), 1994. 547 fotografií, 50 x 60 cm nebo 60 x 50 cm. Kunstmuseum Wolfsburg


Gottfried Helnwein (1948) a Gerhard Richter (1932) 

Dva evropští provokatéři Gerhard Richter a Gottfried Helnwein na výstavě ukazují svá jemnější, konceptuální díla, která na sebe reagují: Richter v roce 1972 vytvořil sérii osmačtyřiceti portrétů evropských a amerických osobností, avšak pouze mužů. O dvacet let později vytvořil Helnwein parafrázi, vymaloval totiž stejný počet významných žen.

Dílo nazvané 48 portrétů německého malíře Gerharda Richtera je jedním z klíčových děl druhé poloviny 20. století na téma identity. Z určitého pohledu pojednává podle Galerie Rudolfinum o identitě nikoliv pouze jednotlivce, ale celého euroatlantického civilizačního okruhu. Existují ale i interpretace, které dokazují, že v tomto případě jde spíše o pokus znovu ustanovit základní obrysy německé národní identity, těžce zasažené nacismem.

Když se počátkem devadesátých let začala v Evropě podle amerického vzoru zdůrazňovat genderová hlediska, položila jedna německá publicistka otázku, proč Richter zobrazil pouze muže.

Odpovědí jí bylo dílo rakouského malíře Gottfrieda Helnweina, nazvané také 48 portrétů, namalované v roce 1992 v přibližně stejném formátu jako Richterův soubor.

10 Gerhard RICHTER stryc Rudi 1965 NSR

Gerhard Richter: Strýček Rudi (Onkel Rudi), 1965. Olej na plátně 87 x 50 cm. Památník Lidice

40frauen2

Gottfried Helnwein (na snímku před svými obrazy): 48 portrétů, 1992. Olej a akryl na plátně, 70 x 55 cm. Sammlung Ludwig, Ludwig Forum für Internationale Kunst, Aachen


Cindy Sherman (1954)

Filmový glamour, nostalgii a také útěk před sebou do příběhu někoho jiného, to jsou černobílé fotografie Cindy Sherman. Své podstatně drsnější verze autostylizací představila minulý rok v rámci rudolfinské výstavy Dekadence Now!. 

V Rudolfinu teď vystavuje sérii snímků, jejichž je jedinou protagonistkou převlečenou do škály mnohdy až bizarních oděvů. Prezentuje se v různých pózách a nahraných situacích. Je to specifická forma autoportrétu.

Na jedné straně stojí poněkud nostalgické přitakání světu filmových příběhů padesátých a šedesátých let, na straně druhé jemně kritický osten k dobrovolné ztrátě vlastní identity ve prospěch světa filmového pozlátka, kde demonstrativně prezentované „já“ je ve skutečnosti pouze chabě markýrovanou rolí v cizím příběhu, charakterizuje snímky Cindy Sherman Galerie Rudolfinum.

05 Cindy Sherman UFStill 2 Sherman UFStill 33 Cindy Sherman: Untitled Film Still # 20, 1987 (černobílá fotografie 101,6 x 122,4 cm, Kunstmuseum Wolfsburg)

Cindy Sherman: ze série Untitled Film Still, 70. a 80. léta minulého století. Črnobílé fotografie. Kunstmuseum Wolfsburg © The artist and Metro Pictures, New York

Autoři: mgd, iha
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Článek neobsahuje komentáře.
Nejčtenější
reklama
reklama
reklama
reklama