reklama
reklama
3. 6. 2011 | poslední aktualizace: 17. 11. 2011  03:48

Nová deska Gipsy.cz je sice rozpálená, připomíná ale spíš podnikatelský projekt

Deska Desperado má místy energii zběsilých balkánských dechovek a řadu silných, i když pouze jednotlivých momentů, nad nimiž se lze zaradovat. Zároveň však jako by Gipsy.cz protáhli desperadovu kobylu decibelovými orgiemi a kýčem matějské pouti.
Ivan Hartman
Ivan Hartman
editor kulturní rubriky
Čtěte více o: Gipsy.cz | recenze
Radoslav Banga alias Gipsy
Radoslav Banga alias Gipsy
foto: Supraphon

Pouťový vyvolávač, nebo umělec? Mezi dvěma vzdálenými mantinely rozehrává svou novou desku nazvanou Desperado zpěvák Radoslav Banga alias Gipsy.

Drží tak linii obou předešlých nahrávek s kapelou Gipsy.cz - Romano hip hop z roku 2006 a o dva roky mladší desky Reprezent.

Někdejší undergroundový rapper, autor například výtečné syrové desky Ya Favourite cd rom, která byla v roce 2004 jeho první sólovou, to za pár následujících let dotáhl s kapelou Gipsy.cz až do centra europopového panoptika Eurovision Song Contest.

Eurosong sice kdysi vystřelil nahoru třeba kvarteto ABBA, záhy slavné jako Beatles, ale dnes už je spíš soutěžním popovým obludáriem.

reklama

Gipsy pohlédl do propasti a ta se teď na oplátku dívá do něho. Zpěvák si to zřejmě včas uvědomil. Nedávno řekl ČTK, že už v roce 2009 na finále Eurosongu v Moskvě hned pochopil, "že tohle je ten mantinel, který jsme neměli překročit. Už vím, že není důležité stát v každé estrádní blbosti, kterou mi kdo nabídne. Už si vybírám".

Ale přesto: touha být především úspěšný a až potom bezohledně tvůrčí a originální jako třeba za časů alba Ya Favourite cd rom - a právě tak, a ne jinak si získat respekt publika - je z Gipsyho nového alba Desperado zřejmá.

Cesta k hudebnímu produktu

A tento týden zveřejněný westernový videoklip k titulní písni desky je tak provinční - stejně jako samotný vlezlý "mexcikánský" song Desperado -, až se zcela míjí s tím, jak se kapela Gipsy.cz prosadila na světových pódiích, kde to dokonce dotáhla na prestižní festival v britském Glastonbury.

Jako by se Gipsy.cz zvolna proměňovali z uměleckého v podnikatelský projekt.

Gipsy je už roky opravdovou mezinárodní minimálně klubovou hvězdou. Rapper, který v patnácti letech kvůli hudbě opustil studia na obchodní akademii i rodinu a skončil na ulici, našel tehdy dlouhodobého hudebního parťáka v hiphoperovi z kapely Chaozz, který si říká Smog.

Když se ale Gipsyho hudba s novými spoluhráči z Gipsy.cz proměnila ve všeobsahující absolutno world music, Smog se od něho odvrátil.

"Vždycky byl dost nejistý, trpěl depresemi a neustále potřeboval ujišťování ostatních, že je skvělý. To teď má kolem sebe lidi, kteří mu dokola opakují, že je král world music a velká hvězda. Vlezlo mu to na mozek," řekl zklamaný Smog v roce 2007 Respektu. Texty v Syndrom Snopp, Gipsyho někdejší kapele, byly podle Smoga plné myšlenek, ironie a nadhledu. "Teď už je to jen studený produkt."

 

externí video: GIPSY.CZ - Desperado
GIPSY.CZ_Desperado_OFICIALNI_VIDEOKLIP_HD

Něco na tom také "díky" Desperadovi bude, jen slovo studený neplatí absolutně. Gipsy.cz dokážou hudbu rozpálit. Pracují jako výkonná elektrárna na bioplyn, jsou to živelní, živočišní a zruční muzikanti. Umí zahrát prakticky cokoliv a jakkoliv, i v základu nevýrazná píseň v jejich podání získá určité ospravedlnění.

 

Deska Desperado má tak místy energii zběsilých balkánských dechovek, řadu silných, i když pouze jednotlivých momentů, nad nimiž se lze zaradovat, zároveň však jako by Gipsy.cz protáhli desperadovu kobylu decibelovými orgiemi a kýčem matějské pouti.

Nebezpečí černé pózy

Téměř každá píseň je sešívaná jako slávistický dres. Něco v ní přitahuje, něco jiného odpuzuje. Záviděníhodné valivé pasáže střídají laciné dupárny nebo úlisná popová manýra kulminující v "sociálním" songu Poslední čorka.

Sociální téma je sice legitimní, ale v uměleckém zpracování Gipsy jako autor selhává. Gipsyho "společenská výpověď" už člověkem nezacloumá, ničím nepřekvapí.

Přesto je dobrodružné sledovat, jak se deska Desperado píseň od písně (a rovněž uvnitř písní samotných) proměňuje, vyvíjí, míchá žánry. Zároveň však drhne a zakuckává se vlastním samožerstvím: Gipsy často - a to i na předešlých albech - obrací vyvoláváním značky "Gipsy.cz" pozornost na sebe sama a z romství, včetně jeho kritiky, i toho, že sám je černý ("Gipsy, lokální cikán," jak zpívá), si vlastně staví trafiku.

Gipsymu hrozí, že se stane druhým Danielem Nekonečným. Oním všeobecně známým žlutým estrádním sluncem, které chce svítit na všechny, a to za každého počasí. Nekonečný byl také kdysi vyhraněný, byť jinak než Gipsy. Začínal s osobitým, hravým Šumem svistu, ale pak se rozplynul ve své "žluté" celebritózní póze. A Gipsy má tendenci rozplynout se v póze "černé". Nějak se nám ta zdejší scéna vybarvuje.

Gipsy.cz

Desperado
Supraphon, 2011

Autoři: Ivan Hartman
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Souhlasím s článkem (k.eight.a)
Článek je pěkně a nezaujatě napsaný. Z poslechu Desperada jsem...
Nechápu, co je tohle je za nesmyslnou recenzi.:-D (Blanka)
Souhlasím s Honzou. Nechápu opravdu smysl této recenze. Nové cd...
CD je super, klip se líbí a to je jako špatně?! (Honza)
Některé výroky v článku mě fakt pobavily. Například jsem velmi...
proč je tahle zpráva na Ihned.cz? (A)
Tohle patří na romea.cz, ostatní to asi moc zajímat nebude...
haha. (Jan)
Samozřejmě to BUDE zajímat všechny lidi, kteří se zajímají o současnou...
Zobrazit diskusi
Nejčtenější
reklama
reklama
reklama