Ve věku 95 let dnes zemřel nejznámější indický výtvarník moderní doby M. F. Husajn. V londýnské nemocnici Royal Brompton podlehl srdečním a dýchacím obtížím.

Informovala o tom indická média s odvoláním na umělcovu rodinu.

Cena děl malíře Makbúla Fidy Husajna, označovaného za indického Picassa, přesahovala na světových trzích milion dolarů.

Jeho tvorbu však v poslední době zastínily konflikty s indickými radikálními hinduisty, které rozhořčovaly jeho obrazy nahých bohyň a obnažené Matky Indie.

Tyto spory, které vyústily až v hrozby smrtí ze strany hinduistických extremistů, přivedly Husajna na sklonku života k dobrovolné emigraci do Dubaje.

Nejkontroverznější malba Matka Indie znázorňuje nahou ženu klečící na kolenou, která obrysy svého těla tvoří geografické hranice Indie.

Hinduistické skupiny obraz kritizovaly, protože spojování Indie s nahotou je podle nich zneuctěním. Husajn, pro nějž nahota naopak reprezentuje nevinnost, musel čelit několika žalobám.

Zlobil hinduistické radikály

Podobně hinduisty rozzlobila i kresba nahé hinduistické bohyně Sarasvatí ze 70. let minulého století, jejíž přetištění v roce 1996 v jednom hinduistickém časopise vyvolalo značný rozruch. Na umělcovu hlavu byla vypsána odměna 11,5 milionu dolarů. Ke zlobě hinduistů přispělo i to, že Husajn je muslim.

Londýnská galerie chce přesvědčit Brity, že Schiele je na úrovni Picassa – čtěte ZDE

Slavní Češi vydělali za jeden den skoro milion a půl – v charitativní dražbě – čtěte ZDE

Členové organizace Badžrang dal, seskupení ortodoxních hinduistů ideologicky blízkých vládní Indické lidové straně (BJP), zaútočili kvůli zmíněným dílům i na malířův dům a galerie vystavující Husajnovy obrazy.

M. F. Husajn začínal kariéru ve 30. letech 20. století jako malíř plakátů pro indický filmový průmysl známý pod názvem Bollywood. Za pár desítek let již cena Husajnových děl překračovala v dražbách milion dolarů. Jeho díla se stala vyhledávanými nejen mezi indickou smetánkou, ale i mezi evropskými sběrateli umění.

Úspěchy na filmovém poli

Sám umělec, charakterizovaný dlouhými bílými vlasy a vousy a bosýma nohama, se stal nepřehlédnutelnou postavou indického uměleckého světa. Až do roku 2006 žil v Bombaji, odkud odešel do dobrovolného exilu.

Přestože Husajn v Dubaji toužil po návratu do rodné Indie, hrozby jeho nepřátel naplnění této touhy znemožňovaly. V roce 2010 Husajn přijal katarské občanství, přičemž však prohlásil, že "zůstane indickým umělcem... do posledního dechu".

Husajn se dokázal uplatnit rovněž jako filmový režisér, producent a scenárista. Hned se svým prvním snímkem Through the Eyes of a Painter (Očima umělce) získal v roce 1967 na berlínském filmovém festivalu Zlatého medvěda.