Obrazy Ivana Ouhela (1945) jsou přímočaré, pouze kombinace sytých barev nanášených štědře na velké plochy pláten stačí, aby vyvolaly citovou reakci.

Výstava v Galerii České pojišťovny vzbuzuje otázku, proč vlastně uznávaný malíř zůstává ve stínu stejně výrazných souputníků.

Ivan Ouhel patří do volného seskupení 12/15 Pozdě, ale přece, ke kterému se hlásí také Jiří Sopko, Jiří Načeradský, Michael Rittstein nebo Kurt Gebauer.

Ouhelovo jméno je často slyšet v souvislosti se soubornými výstavami, avšak samostatnou přehlídku měl naposledy před dvěma lety. Aktuální výstava představuje zhruba desítku velkých pláten z devadesátých let.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se