Knihu s autentickými příběhy lidí, kteří se po 11. září 2001 podíleli v New Yorku na hledání obětí teroristického útoku na budovy Světového obchodního centra (WTC) a na odklízení trosek zřícených mrakodrapů, vydává k desátému výročí útoku Plzeňan Jiří Boudník.
Letos jednačtyřicetiletý architekt se hned od 12. září 2001 stal asi jediným Čechem, který se dostal bezprostředně do ohniska katastrofy.
Pomáhal v troskách hledat případné žijící oběti a sestavil i vůbec první model, podle něhož se řídili hasiči a záchranáři. Rozhovor s Jiřím Boudníkem si přečtěte v pátečním magazínu Víkend.
Na sepsání zážitků a zkušeností z takzvaného Ground Zero se chystal sedm let, poslední dva roky intenzivně materiál připravoval a třídil velké množství dokumentů a artefaktů.
Příběh jednoho roku
Kniha Věže - Příběh 11. září je založená na opravdových událostech, jež se v Ground Zero staly. "Některá jména jsem musel změnit, některé postavy jsou složené ze tří různých osob. Z 80 procent je to fakt, nějakých 20 procent je přibarveno, ale není to vymyšleno, je to složeno z jiných osob a příběhů," popisuje svoji knihu Boudník.
Děj, jehož hlavní postavou je hasič Rob, je rámován událostmi jednoho roku - od Dne nezávislosti (4. července) 2001 do Dne nezávislosti 2002. To je podle Boudníka příznačnéep, neboť Amerika prý byla do teroristických útoků naivní a svým způsobem i nevinná.
Ale 11. září 2001, kdy letadla unesená teroristy narazila do budov WTC, prý země naivitu ztratila. "Rob není úplně dobrý, má barvitou minulost a něco společného s mafií. Je to takový průvodce, který mne provází Ground Zero a skrz tuto strukturu se na to nabalují příběhy jiných lidí, které jsem tam potkával," přiblížil autor.
Dosud nezveřejněné fotografie
Při psaní knihy vycházel ze vzpomínek a asi deseti krabic materiálů. Schovával si veškeré dokumenty, noviny, přímo na místě nafotil už od prvních dní řadu unikátních fotografií, z nichž část se vůbec poprvé objeví v knize. Mezi krabicemi vzpomínek, které si Boudník před třemi roky při stěhování zpět do Plzně z Ameriky poslal, nechybí ani trosky mrakodrapů. Unikátní je i několik úlomků a originálních pozůstatků z letadla, které narazilo jako první do věže Dvojčat.
Obal tvoří fotografie tetování, které si na záda nechal za jeden rok vytvořit hasič Tiernach Cassidy. Jako jediný ze zbrojnice číslo 12 na Manhattanu 11. září přežil. Pět kamarádů zemřelo. Jejich jména a obrazy si nechal jako vykoupení a součást terapie bolesti vytetovat, řekl Boudník.
Knížka je podle něj pro lidi, kteří rádi čtou příběhy, i pro ty, kdo hledají fakta. "Je to takový špíz - okurky a papričky mezi masem jsou faktické věci o New Yorku, historie města, historie ostrova (Manhattanu) a jak byl objeven, historie oceli, jak vznikla, jak vznikaly mrakodrapy a historie výškových budov. Ale mezitím je ta šťáva a to maso, což jsou opravdové příběhy lidí, kteří tam pracovali," připodobnil knihu.
První model zbořeniště
Boudník žil v USA od konce 80. let. Když letadla narazila 11. září do mrakodrapů WTC, pracoval jako stavební inženýr nedaleko Brooklynského mostu na stavbě federálního soudu. Hned od druhého dne po útoku se přímo v centru neštěstí podílel na záchranných pracích.
"Zároveň jsem cítil frustraci, že požárníci neměli dokumenty, plány, se kterými by hledali trosky a oběti," řekl. První víkend po neštěstí sestavil proto vůbec první, ještě papírový, model zbořeniště. Ukazoval trosky a nepoškozené části. Požárníci z něj viděli, kde mohly pod výtahovými šachtami či schodišti vzniknout vzduchové kapsy, v nichž se mohl někdo zachránit.
Později bylo nutné také určit místa pro těžkou techniku. "Byla to obrovská plocha zasypaná troskami a nevěděli jsme, kde se může zatížit novou váhou náklaďáků a jeřábů, aby mohly dosáhnout až do epicentra a trosky odklízet," vysvětlil Boudník. Po záchranných a odklízecích pracích se později stal členem týmu odborníků, kteří pracovali pro majitele zřícených objektů.
Boudník se nyní v ČR věnuje architektuře. Plzeňský patriot je také členem kreativního týmu projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury v roce 2015.
