Podivná reinkarnace Brouka: Jehle z Lichtenštejnska je dodnes záhadným autem

Xaver Jehle založil v lichtenštejnském městečku Schaan malou tuningovou dílnu. Psal se rok 1978 a on se soustředil hlavně na úpravy luxusních italských vozů značky DeTomaso. Ty přestavoval na extrémně silné stroje. Modely Longchamp a Pantera dostávaly přeplňované dvanáctiválce, které dosahovaly i na 600 koní výkonu. Kromě toho jim také lehce upravil zevnějšek.

To ale zapálenému "garážistovi" nestačilo. Chtěl mnohem víc. Chtěl mít vlastní sportovní auto. Umíněně se na několik dní zavřel ve své pracovně, aby stvořil první nákres vozu, který svým tvarem připomínal trojúhelník tvrdého alpského sýra. Pojmenoval jej Jehle Saphier. První prototyp z jeho dílny vyjel v roce 1982.

Toto auto ale výkonů jako upravované vozy DeTomaso rozhodně nedosahovalo. Jehle totiž k jeho základu využil Volkswagen Brouk. Saphier tak poháněl ubohý čtyřválec s rozvodem OHC, objemem 1457 ccm a výkonem 54 koní. Ten ještě později poupravil na 90 koní. I to ale stačilo na maximální rychlost 170 km/h. Zrychlení z klidu na 100 km/h raději nikde nespecifikoval.

I tak ale vyvolalo toto podivné auto několik oslavných článků v německy psaném tisku. Pomohl mu jeho mimozemský vzhled. Do kabiny se vstupovalo přes výklopné čelo, do kterého bylo zamontováno přední sklo, boční okénka i střešní okno. Jak poznamenal Thomas Zwicker z magazínu Rallye Racing, jeden z prvních novinářů, kteří Jehle Saphier řídili, na slunci bylo v takovém "skleníku" pořádné horko.

Naštěstí šlo celou horní část povytáhnout a nechat proudit do těsné kabiny čerstvý vzduch. Navíc se výklopné čelo zvedalo samo pomocí pístů. Řidič do nich mohl napouštět nebo vypouštět vzduch a tak víkem manipulovat. Zvedala se i jednoduchá palubní deska s malým sportovním volantem.

Záď ovšem nevypadala moc pěkně, na fotografiích její jednoduchá brzdová světla připomínají vzhled socialistických přívěsných vozíků. Bylo na ní ovšem důležité zadní okno, které sloužilo při převrácení vozu jako únikový výlez. Vpředu mělo Jehle tehdy velmi oblíbená vyklápěcí světla. Nízký profil přídě (jen 520 mm výšky) tehdy ani jiné řešení neumožňoval.

Xaver Jehle ovšem tušil, ze s podobným vozem díru do světa neudělá. Jistě, Saphier měl lehkou konstrukci z trubkového rámu a laminátové karoserie. Vážil tak jen okolo 500 kg, potřeboval ale přitažlivější motor. Brzy proto vznikl už sériový model, který dostal řadový čtyřválec od Volkswagenu Golf. Mimoto se ještě dostal k osmiválcovým motorům Ford, které mu mohly poskytnout ještě vyšší výkon.

Mohlo jet až 440 km/h?

V polovině osmdesátých let tak byla připravena řada modelů na výběr. Základní Jehle Saphier stále stojící na platformě Brouka měl výkon 75 koní a vážil 660 kg. Kabina pojala 2+2 cestující. Cena: 16 300 švýcarských franků. Silnější Jehle Spahier Highspeed nabídl už hliníkové šasi, vzadu uprostřed uložený dvoulitr z Golfu o výkonu 200 koní a hmotnost 660 kg. Maximální rychlost měla být 230 km/h. Stál 34 500 švýcarských franků.

fotogalerie: Automobily Jehle

Vrcholem nabídky pak byl Jehle Saphier Galaxy s motorem Ford (5,6 litru, V8), pětistupňovou převodovkou ZF, dvěma sportovními sedačkami a koženým čalouněním. Hmotnost: 980 kg. Cena byla 62 600 švýcarských franků. Všechny modely obuly pneumatiky BF Goodrich na 13" kola vpředu a 15" vzadu (Galaxy mělo 14" a 15").

Firma také v roce 1990 připravila extremistickou verzi Jehle Super Saphier pro nejbohatší. Za zadní kola usadila dvanáctiválec z Lamborghini Countach a „vytáhla“ z něj 1000, podle některých informací až 1200 koní. Maximální rychlost byla odhadována na 440 km/h, což byl logicky nesmysl. Cena za tento model byla 285 tisíc švýcarských franků. Toto auto si ale nikdo nekoupil.  

Kolem malé společnosti Jehle existuje řada spekulací. Není zřejmé, kolik vozů Jehle Saphier se kdy vyrobilo. Na fotografiích existují však minimálně čtyři. Není jisté, kde se v současnosti nacházejí. Každopádně Xaver Jehle svou dílnu na začátku devadesátých let zavřel. Jen krátce poté, co vyrobil maketu dalšího vlastního vozu Jehle Artemis, který se však nikdy nedočkal reálné podoby.

Do roku 2003 bylo Jehle jedinou „automobilkou“, která v Lichtenštejnsku kdy existovala. V tu dobu začala ve Vaduzu působit jiná firma na výrobu supersportů, o které si povíme v některém z příštích dílů. V sobotu  21. ledna se ale můžete těšit na podrobné povídání o německých pokladech jménem Isdera.

Jehle Saphier Highspeed
Motor: zážehový dvoulitr
Výkon: 147 kW (200 k)
Točivý moment: neznámý
Max. rychlost: 230 km/h
Zrychlení: neznámé
Převodovka: 5rychlostní, manuální (ZF)
Země původu: Lichtenštejnsko (Schaan)
Výrobce: Jehle
Vyrobeno: neznámý počet
Produkce: 1982-1991
Tehdejší cena: 34 500 CHF
K vidění je: neznámo kde 

• Diskuse
• Celkem 6 příspěvků