Zapadá slunce. Po horkém dni jako by město Fes, líné, a přece stále se měnící termitiště, znovu nabíralo dech k životu. Modlitbou končí den a na rozlehlých marockých náměstích začíná večerní zábava - hudba, veselý potlach, šnečí vývar a vařená kukuřice.

Tady nesmíte chybět, protože nikoliv nákladně renovované kachlíčkové mozaiky na městských vodovodech, ani muzea v bývalých palácích, ale tohle je to pravé Maroko.

Místní kultura je jiná - pro nás někdy příliš hlučná, atakující všechny smysly najednou. V křivolakých uličkách i na trzích se vůně parfémů, mátového čaje a koření prolínají se smrady včera oškubaných kuřat, vydělaných kůží a kočičích hovínek. Odpadky místní neřeší, prostě je vyhodí na ulici, však on se někdo postará. A tak v kupách pytlů vegetují koťata, potulní psi a někdy i švábi.