Neexistuje opera, která by tak oplývala nezapomenutelnými melodiemi jako Figarova svatba, jež se v novém nastudování z newyorské Metropolitní opery v sobotu přenášela také do českých kin. Nebýt Mozartovy geniality, příběh nekonečných intrik a pravdě nepodobných záměn takřka všech postav by se – při vší úctě k libretistovi Lorenzovi da Pontemu – místy vlekl. Nebylo by to na operních jevištích prvně.

Na tom, že nové nastudování letí a bláznivý den je napínavý od předehry až po happy end s dvojitou svatbou, má hlavní podíl britský režisér Richard Eyre. Stejně jako ve svých předchozích režiích přímých přenosů (Carmen či Werther) se i tentokrát zcela svěřil duchu hudby. Ani v časovém posunu do Sevilly dvacátého století nebylo díky souznění se scénografem a kostýmním výtvarníkem Robem Howellem nic rušivého. I čača, náznakově zatančená Figarem a Zuzankou, mozartovské hybnosti slušela.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se