Od našeho zpravodaje z New Yorku – Když musela Česká filharmonie včera v newyorské Carnegie Hall už podruhé přidávat, někteří posluchači v zadních řadách přeslechli název skladby, kterou šéfdirigent Jiří Bělohlávek právě oznámil. „Co říkal?“ zeptal se kdosi polohlasně. „Oskar Nedbal: Valse Triste,“ odpověděl tiše přes rameno, do řady za sebou, Antonín Dvořák.

Přesněji řečeno Antonín Dvořák III., jak byl včera v New Yorku představován. Stejně jako jméno nejsou ani jeho plnovous a rysy tváře podobné čistě náhodně. Pětaosmdesátiletý vnuk slavného českého skladatele měl velmi dobrý důvod, aby se vládním speciálem vypravil přes oceán do New Yorku a vůbec poprvé v životě se podíval do Carnegie Hall. Tím důvodem byl návrat na místo činu, a to nejen Dvořákovy v Americe nejslavnější skladby – tedy Deváté symfonie řečené Novosvětská –, na pódium, kde měla v prosinci 1893 svoji světovou premiéru. Vůbec poprvé se do New Yorku zároveň vrátil i rukopis Novosvětské, jejž Dvořák v roce 1895 odvezl zpět domů a který od té doby až doteď neopustil Čechy.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se