"V případě expozice pro hady je stavba nyní v polovině rozpracovanosti, jde o akci asi za 3,5 milionu korun. Otevřít ji chceme v dubnu. Návštěvníci uvidí řadu biotopových terárií, bude tam deset až jedenáct druhů nejjedovatějších hadů světa," řekl ČTK ředitel Zoo Plzeň Jiří Trávníček.

Dvě třetiny plazů už má druhá nejstarší zoo v Česku zajištěny od karlovarského klubu chovatelů jedovatých hadů, jenž sdružuje přes osmdesát lidí, tedy téměř všechny chovatele jedovatých hadů v ČR. "Zbytek si musíme sehnat jinde. Největší problém je s kobrou královskou (na fotce), musíme číhat, až se někde rozmnoží a bude k dispozici trochu větší mládě," řekl ředitel.

Zoo pracuje také na rozsáhlé expozici zaměřené na alpské rostliny, jež představí různé typy biotopů z Alp, a to od Julských až po severní rakousko-německé. "Budou to pískovcové rostliny, čedičové, žulové, podle podloží, lidé uvidí několik tisíc druhů alpských rostlin," uvedl ředitel.

Třetím projektem je rekonstrukce bývalé expozice po drápkatých opicích, zoo ji věnuje záchrannému programu Filipín. "Náš ošetřovatel Pavel Hospodářský tam už asi jedenáct let vede stanici a zachraňuje vymírající druhy zvířat, protože Filipíny jsou asi nejzničenější zemí na světě," řekl Trávníček. Opravy prostor, v nichž lidé uvidí právě filipínskou faunu a flóru, budou stát do půl milionu korun.

Podle Trávníčka se plzeňská zoo letos také pokusí vykoupit poslední dva pozemky pro svůj velký sen, a to záměr získat zázemí pro slony. "Pokud se je nepodaří získat, obejdeme se i bez nich," uvedl. Pokud by se podařilo sehnat peníze na nejluxusnější variantu, vyšla by nová expozice pro slony s DPH na půl miliardy korun, levnější varianta na 200 až 300 milionů korun s daní, nejlevnější na 100 milionů Kč. "Uvidíme, na co zbudou peníze a zda o ně bude možné požádat z operačních programů," sdělil Trávníček.

Zoologická zahrada také letos opraví klec po čínských levhartech, z Tierparku Berlín získá samce a dvě samice čistokrevných severoamerických pum, tedy chovný pár a jejich mládě. V Česku nemá čistokrevné severoamerické pumy žádná zoo.

Základ plzeňské zoologické zahrady byl položen dne 2. září 1926, kdy na členské schůzi spolku IRIS bylo rozhodnuto najmout skleník na vojenské plovárně v Plzni v Doudlevcích, zřídit z něho pěstírnu rybek a jeho okolí proměnit v zoologickou zahradu. V tehdejším Československu existovala teprve jedna jediná zoo zřízená německými milovníky přírody v Liberci (1919); pražská zoo je otevřena až v roce 1931.