Tehdy jsem se seznámil s mužem, bez kterého by se to neuskutečnilo. A pokud ano, tak jindy, jinde a jinak, kdo ví. V té době sedmatřicetiletý Carlo Capalbo jako by byl oživlým stereotypem Itala. Hlučný, usměvavý, neustále plný emocí. Chvíli se směje, pak mu málem vyhrknou slzy. Nekonečně přátelský, zábavný a společenský. A zároveň muž, který pro Prahu a Česko udělal víc než většina rodilých Pražanů a Čechů. S trochou nadsázky (ale jen malé, opravdu) asi jeden z největších českých vlastenců, které znám.

Zbývá vám ještě 95 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se