Ve věku 88 let zemřel spisovatel Ludvík Vaculík. Na jeho skon v sobotu na sociální síti Twitter upozornil Vaculíkův kolega z Lidových novin, komentátor Petr Kamberský. Informaci posléze potvrdily i Lidové noviny, s jejichž jménem byl Vaculík nerozlučně spojený od dob samizdatu.

Server Lidovky.cz uvedl, že Vaculík zemřel v sobotu po 14. hodině.

Podle herce, scenáristy, režiséra a Vaculíkova přítele Břetislava Rychlíka odešla velká autorita, spisovatel, jehož otevřený, kritický a mnohdy velice přesný pohled česká společnost potřebovala. Člověk s odvážnou invencí. "Byl takřka součástí naší rodiny, jedním z nejbližších lidí, které jsem měl tu čest potkat. Moc mě to zasáhlo," řekl zarmoucený Rychlík.

Připomněl, že oba se narodili 23. července - Vaculík v roce 1926 a on v roce 1958, takže jednu dobu slavili společně narozeniny.

"Už jsem to tušil, konečně i v těch svých sloupcích jako by se půl roku loučil. Dovezl jsem mu nedávno z Plzně 'osvoboditelské' pivo, pojmenované po americkém generálu Pattonovi. On měl podobné zorničky jako před smrtí Václav Havel, když jsme ho byli právě spolu navštívit," dodal Rychlík. Vaculík si ho prý vybral, aby o něm natáčel. Vznikly tak čtyři díly Valašského snáře, ale i jeho fejetony zachované s jeho nezaměnitelným přednesem.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky Vaculík zanechal originální a nesmazatelnou stopu nejen v dějinách české literatury a žurnalistiky, ale i v politickém a veřejném životě. "Budeme si jej všichni pamatovat jako významného a odvážného muže pera a slova, který po celý život a za každého režimu přemýšlel svobodně a nezávisle," dodal předseda vlády, který vyjádřil v kondolenci soustrast Vaculíkově ženě a rodině. Zprávu o jeho smrti prý přijal s pocitem velké ztráty.

"Díla, statečných životních postojů a činů pana Ludvíka Vaculíka si nesmírně vážím. Jeho názory, jeho spisovatelská, novinářská činnost a především boj proti komunistické zvůli jsou hodny úcty. Odešel umělec, svérázný a statečný člověk, před jehož životním postojem nelze než smeknout," uvedl ministr kultury Daniel Herman.

Podle socioložky a signatářky Charty 77 Jiřiny Šiklové Vaculík v poslední době žil u svého syna v Dobřichovicích. Zemřel podle ní v sobotu ve 14:20. "Vzpomínám na něj jako na člověka, který svými fejetony, především svými fejetony, ani tak ne svými knihami, byl jakýsi komentátor své doby a byl velice kritický komentátor doby, kterou jsme žili," poznamenala Šiklová. Byl podle ní zároveň velmi skromný člověk. "Je to velká ztráta. Ale ono to asi jinak nemůže být, když je člověku 88 let," dodala.

"Nesmírně jsem si ho vážil už jako student v 60. letech," řekl další signatář Charty 77 Daniel Kroupa. Vaculík podle něj nikdy neztrácel smysl pro humor, a to ani při zatýkání. Naposledy ho potkal před několika lety na Národní třídě v Praze. "Zdálo se mi, že byl trochu zklamaný vývojem politiky," poznamenal Kroupa.

Vaculík zemřel v době, kdy zasedal Sjezd spisovatelů. Účastníci se zprávu dozvěděli přesně na konci akce, odchod Vaculíka uctili minutou ticha. "Odešla mimořádná osobnost české literatury. Odešel spisovatel, který změnil představu o českém románu, ať už v knize Český snář nebo v knize Jak se dělá chlapec," řekl účastník sjezdu, literární historik Pavel Janáček.

Z Vaculíkovy prozaické tvorby se kultovní záležitostí pro mnohé stala novela Sekyra z roku 1966, ve které sugestivním způsobem popsal poválečné nadšení a pozdější trpké zklamání levicových idealistů, zneužitých státní mocí. Proslavil se ale i svými romány Morčata, Český snář nebo Jak se dělá chlapec.

Díky své prozaické tvorbě Vaculík patřil mezi přední poválečné české spisovatele. Svou literární dráhu nastartoval v roce 1953 v Rudém právu, kde působil následující čtyři roky. Od roku 1959 se podílel na vysílání pro mládež v Československém rozhlase.

V době pražského jara aktivně vystupoval a v roce 1967 byl vyloučen z KSČ a je autorem manifestu Dva tisíce slov.

V pozdějších letech se angažoval v opozici, podepsal Chartu 77 a založil samizdatovou edici Petlice.

Za svou práci dostal řadu významných českých i zahraničních ocenění, mimo jiné v roce 2008 Státní cenu za literaturu nebo v roce 1996 Řád T. G. Masaryka III. třídy.