Když v září 1997 zemřel šestadevadesátiletý Ho Feng Shan, nikdo o jeho zásluhách nevěděl. Pouze jednou vyprávěl své dceři Man Li historku, ve které vystupovalo gestapo. Man Li se o ní zmínila na jeho pohřbu.
Krátce poté ji kontaktoval kurátor výstavy o diplomatech, kteří někomu zachránili život. Man Li začala pátrat a objevila příběh svého otce, který mezi lety 1938 a 1940 rozdal Židům tisíce víz do Šanghaje. Porušil tím příkazy svých nadřízených. A zachránil možná až deset tisíc životů.
Ho se narodil do chudé rodiny v čínské provincii Chu-nan. Vyrůstal bez otce a vypracoval se na post čínského generálního konzula ve Vídni.
Rakousko bylo tehdy okupováno nacistickým Německem, a zatímco jiné ambasády Židům víza nepodepisovaly, Ho jich rozdal tisíce. Přesný počet se patrně nikdy nedozvíme, jen za první měsíce ale podepsal jeden až dva tisíce víz.
Když Němci zabavili prostory, kde sídlila ambasáda, protože dům patřil židovskému majiteli, Ho, který ve Vídni působil jako diplomat ještě před německou okupací, zaplatil otevření nové kanceláře. Tam pokračoval ve své práci, napsala stanice CNN.
Víza, která rozdával, platila pouze pro Japonskem okupovaný přístav Šanghaj. Nikdo tam ale papíry nekontroloval a po Šanghaji se tak mohl pohybovat každý.
Kvůli tomu to ale Ho nedělal. Židé, kteří dostali víza do vzdáleného Šanghaje, mohli zároveň požádat i o tranzitní víza. Přímo do Šanghaje tak vůbec přijet nemuseli, ale s tranzitními vízy mohli zůstat jinde - nejčastěji ve Spojených státech a v Palestině. Šanghajská víza se proto podle konzulovy dcery Man Li stala mezi vídeňskými Židy legendárními.
Válku nakonec v Šanghaji prožilo zhruba 25 tisíc Židů. Dva roky před koncem války tu ale Japonci vytvořili ghetto, kde lidé žili v nedostatečných hygienických podmínkách.
Ghetto začalo mít brzy podobu německého nebo rakouského města. Hrálo tam několik divadelních souborů, vznikla sportovní družstva a oblasti s vyhlášenými kavárnami se začalo říkat "Malá Vídeň". Tehdejší život v současnosti mapuje místní muzeum židovských uprchlíků.
Ho Feng Shan po válce pracoval ještě na několika čínských a tchajwanských úřadech, konec života strávil v kalifornském San Francisku. V roce 2000 mu Izrael jako jednomu ze dvou Číňanů udělil titul Spravedlivý mezi národy, americký Senát jej ocenil o osm let později. Letos v dubnu byla slavnostně odhalena pamětní deska na vídeňském domě, kde sídlil čínský konzulát, a zásluhy Ho Feng Shana ocení i Tchaj-wan.
