Česko podporuje export do Brazílie i Číny. Závislost na Německu ale nic nezmění

Nových českých motocyklů Ferat 2 se má vyrobit jen 25 kusů. A to ručně. Zákazníky mají najít hlavně ve Spojených arabských emirátech a ve Spojených státech amerických. Jako by tak tvůrci nových strojů naplňovali úmysly autorů exportní strategie České republiky, jejímž cílem bylo snížit závislost na Německu a ostatních sousedech.

Česká republika si pro léta 2012 až 2020 vybrala v rámci zmíněné strategie dvanáct prioritních států, na něž se soustředilo úsilí ekonomické diplomacie a státní podpory vývozu. Vesměs jde o země, které nejsou v Evropské unii. K výraznému zvýšení exportu však zatím došlo jen v případě USA. Naopak se snížily vývozy do Ruska, za což ovšem mohou hlavně sankce a pád kurzu rublu (loni se český export do Ruska propadl meziročně o téměř třetinu). Pád zaznamenal i export na rovněž "prioritní" Ukrajinu.

Mezi prioritní státy dále patří Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Srbsko, Turecko a Vietnam. Zároveň byla stanovena skupina 26 zájmových zemí, na něž se rovněž měla soustředit zvýšená pozornost. Do této skupiny patří například Angola, Egypt, Senegal, Etiopie, Singapur, Spojené arabské emiráty, Argentina a Chile, ale také Švýcarsko a Norsko.

Přestože některým firmám tato státní strategie v jednotlivých případech pomohla, výsadní postavení Německa v tabulce odběratelů českého zboží se za posledních pět let naopak ještě prohloubilo. Loni na naše západní sousedy připadlo podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu 32,5 procent celkového českého vývozu. A podíl zemí Evropské unie přesáhl 83 procent. Celkový český vývoz vzrostl v roce 2015 o 260 miliard korun, což prakticky odpovídá růstu vývozu do EU.

Dlouhodobě si přitažlivost pro naše exportní firmy udržují Německo, Slovensko, Polsko, Velká Británie a Francie. Ostrovní království přitom Francii od roku 2014 v tabulce hlavních trhů českých firem předstihlo, objem vývozů do obou těchto zemí je však stále velmi podobný. Následují Rakousko, Itálie, Maďarsko, Nizozemsko a Španělsko. Markantní je přitom posílení Maďarska, za nímž stojí zejména silniční vozidla, stroje, zařízení pro telekomunikaci, železo a ocel.

Z první desítky hlavních trhů vypadlo Rusko, které se přitom dlouhodobě pohybovalo kolem osmého místa. Meziroční propad českého exportu do Ruska představuje 40,5 miliardy korun. Vývozci se však dokázali prosadit jinde. Například export do USA vzrostl o více než 13 procent.

Výsledky státního proexportního úsilí tak nelze šmahem popírat. Vývoz do vzdálenějších zemí totiž také roste, je však opticky zastíněn množstvím silničních vozidel a jejich dílů, které se uplatňují na trzích Evropské unie. Český export do zemí třetího světa vzrostl loni meziročně o více než desetinu. "Například export do Ománu vzrostl téměř o 80 %," konstatuje náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa.

Důležitá je také skutečnost, že značná část zboží vyvezeného do Německa nakonec skončí někde jinde. Některé české firmy, které si nemohou dovolit zřídit zastoupení třeba v Asii, nalezly u sousedů náhradu za někdejší československé organizace zahraničního obchodu. A tak podle českých údajů vyvážíme do Číny zboží v hodnotě pouhých dvou miliard dolarů, avšak podle čínských statistik pochází z Česka zboží v hodnotě zhruba tří miliard dolarů.

Někde tedy zdánlivě chybí miliarda dolarů. Ona scházející miliarda dolarů se dá vysvětlit právě reexporty, kdy české zboží putuje například k německé společnosti, která je za pomoci své zahraniční obchodní sítě pošle k finálním čínským zákazníkům.

Podrobnou analýzu výsledků zahraničního obchodu za rok 2015 přinášíme v aktuálním čísle týdeníku Ekonom.

Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.