Šest žen, šest důkazů nepředvídatelnosti života. Mají za sebou život na ulici, boj s dluhy nebo domácí násilí. Dnes sedí společně okolo stolu v malé místnosti s jedním oknem na nenápadný dvorek nedaleko pražského Náměstí Republiky. A vyrábějí náramky.

Divadelní režisérka Kateřina Jungová a módní návrhářka Lucie Kutálková, která tvoří pod značkou Leeda, se před časem rozhodly ženám v těžkých situacích přinést do života radost a ukotvení. Založily proto sociální podnik Metráž, kde všichni společně vyrábějí originální módu a design.

Přidala se k nim ještě třetí do party, Kristýna Ciprová, která se s Kateřinou a Lucií stará o provoz dílny a převzala starost o finance. Společně tak tvoří bezpečný prostor pro ženy ohrožené ztrátou domova. Jak to přesně funguje? Metráž shání od českých designérů a firem odřezky kůže a zbytky dalších materiálů. Do dílny dochází třikrát týdně několik žen nejrůznějšího věku, které tvoří kolekce náramků, náušnic, broží či náhrdelníků.

Jejich komplikovaná situace a traumata jsou důvodem, proč je Metráž čistě ženskou záležitostí. „Snažíme se ženám vytvořit bezpečné prostředí. Místo, kam mohou chodit bez obav a kde si vzájemně mohou sdělovat, co je trápí,“ vysvětluje Kateřina Jungová.

Zaškolení netrvá dlouho, šperky začnou ženy vyrábět hned při první návštěvě. Mají sice jednotný mustr, aby zůstal zachovaný styl, ale není to žádná pásová výroba. Kreativitě se tu meze nekladou a každý kousek je originál. Ženy pak dostanou finanční odměnu za každý prodaný šperk.

Metráž je jedním z osmi sociálních podniků, které podpořila Nadace Via, pro kterou pracuju, v rámci programu na podporu sociálního podnikání v Česku – Lepší byznys. Tento program podporují UniCredit Bank a UniCredit Foundation.

Součástí podpory je grant až do výše 340 000 korun, ale také série vzdělávacích seminářů, které začínajícím sociálním podnikům pomáhají projekt správně nasměřovat a řídit tak, aby nepřinášel jen radost, ale i zisk.

V Metráži měli například problém v tom, že podnik neměl své vlastní zázemí. Měl zapůjčené prostory vždy jen na pár hodin týdně, což znamenalo spoustu komplikací. Právě na pořízení vlastních prostor šla značná část peněz z grantu.

Vzdělávací semináře a spolupráce s konzultantem, jehož služby jsou rovněž součástí programu, posloužily k přemýšlení, jak nastavit podnikání do budoucna tak, aby byl byznys udržitelný – tedy aby z výdělku šel zaplatit nájem, aby mohly ženy docházet pracovat každý den a aby nebylo nutné výrobky dotovat z grantů. V Metráži z toho důvodu také přehodnotili cenovou politiku a zároveň hledají alternativní cesty, jak udržet fungování na sociálních principech.

Také došlo na úvahy, jak snížit do budoucna náklady. V současnosti musí totiž některé šperky či textil dodělávat profesionální švadleny či brašnářkyt, protože v Metráži nemají potřebné vybavení. Nakoupení stroje a převedení výroby do vlastní dílny by do budoucna ušetřilo finance při výrobě, ale především umožnilo rozvoj a větší zapojení žen.

Každopádně, šperky své zákazníky mají a prodá se většina toho, co ženy vyrobí. Najdete je v e-shopech, na designmarketech i v několika pražských designových obchodech.