Česko dodnes přesně netuší, kolik lidí vlastně zahynulo za nacistického a komunistického útlaku. Oběti v masových hrobech, z nichž největší je v pražských Ďáblicích, nebyly nikdy přesně spočítány, natož pojmenovány.
Tisíce rodin v zemi tak stále neví, kam přesně položit svému blízkému věnec či květinu.
Aktivita senátorů, podporovaná ministry obrany a kultury, to má změnit.
Nejznámějším případem masového pohřebiště, kde podle odhadů může ležet až 14 tisíc těl, jsou pražské Ďáblice. Právě odtud experti před dvěma lety vyzvedli a identifikovali ostatky známé oběti komunistického režimu, číhošťského faráře Josefa Toufara. Jenže Toufar je jen jednou z nemnoha výjimek. Nejen v Ďáblicích. Podobných masových hrobů, v nichž leží bez jména lidé, kteří zahynuli za druhé světové války nebo během komunistického útlaku, je v zemi mnoho.
Senátoři prosazují, aby byly ostatky obětí totalitních režimů exhumovány a identifikovány. Současně žádají, aby stát místa masových hrobů prohlásil za národní kulturní památku.
Ministerstvo kultury chce do konce roku předložit vládě návrh na prohlášení ďáblického hřbitova za národní kulturní památku. Senátoři z Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se 21. června sejdou s několika ministry a experty, aby se dohodli na možnosti přípravy nového zákona.
"Zatím máme zákon jen o válečných hrobech, který je příliš specifický. Měl by vedle něho vzniknout nový zákon, který se bude zabývat i hroby obětí totalitních režimů, o které by se stejně jako o hroby válečných hrdinů měl starat stát," uvedl historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Míst, kterých by se nový zákon týkal, bude zřejmě více než stovka. Podle dosavadních zdrojů Češi i Slováci po válce otevřeli 124 masových hrobů a exhumovali více než 4000 obětí. Dodnes ale byla objevena řada dalších.
Zákon by se měl týkat i romského pracovního tábora v Letech u Písku, kde zemřelo přes tři sta Romů a na jehož místě dodnes stojí vepřín. Stejně tak by měla být důstojně označena i místa, kde leží Němci. Ať už němečtí vojáci nebo ti, kteří zahynuli při divokém odsunu.