Společnost Dámejídlo.cz chtěla vědět, kdy a proč při prohlížení jejích stránek lidé z webu odcházeli místo toho, aby si objednali jídlo. Najala si datové experty ze slovenské firmy Exponea, kteří přišli na to, že kritický bod přichází ve chvíli, kdy si lidé prohlížejí menu restaurací.

“Ve spodní části obrazovky jsme vytvořili malý banner. Ukazuje, kolik lidí si právě vybírá z menu stejné restaurace. Zobrazí se až po pěti sekundách prohlížení a za dalších deset sekund zase zmizí,” popisuje obchodní ředitel Exponey Michal Novoveský. Trik zabral. Když lidé viděli, že je o restauraci zájem, počet objednávek se zvýšil o deset procent oproti těm, kterým se banner nezobrazoval.

Je to jen malá ukázka práce datových analytiků - neboli těch, kteří umějí pracovat s velkým množstvím dat. Trh i akademická sféra se v tomto shodují: po těchto lidech bude čím dál větší poptávka. “Programátoři nám vytvářejí prostředí, ve kterém vzniká spousta dat. Lidé schopní je analyzovat jsou už dnes extrémně žádaní a poptávka po nich se bude zvyšovat. Banky před pár lety také nepotřebovaly tolik programátorů, dnes je to naprostá nutnost pro každou firmu. Totéž platí o datových analyticích,” vysvětluje Tomáš Dombrovský, mluvčí společnosti LMC, která provozuje weby jobs.cz a práce.cz.

Dataři budou chybět

Ani dnes ale není nábor lidí, kteří rozumějí datům, jednoduchý. “I když je na tom Česká republika zatím dobře a pořád se daří nějaké lidi sehnat. V západní Evropě je nedostatek kandidátů mnohem větší,” dodává vedoucí datových analytiků v poradenské společnosti KPMG Petr Václav. Ani on ale nepochybuje, že se v budoucnu poptávka po nich zvedne.

Například Air Bank využívá datové analytiky pro práci s dotazy a podněty klientů, aby mohla zlepšit své služby. “Datových analytiků schopných najít v množstvím dat nejpodstatnější věci a současně je srozumitelně interpretovat například vedení firmy není zas tak moc,” míní mluvčí Air Bank Vladimír Komjati. Nábor specialistů vyžaduje aktivní oslovování a není jednoduchý, potvrzuje i ČSOB.

Analytici potřebují znát základy statistiky a získávání informací z dat, ale také mít datovou představivost, kreativitu. “To je kombinace, která je poměrně unikátní, protože v sobě zahrnuje jak technické znalosti, tak znalosti sociálních vědců,” popisuje Josef Šlerka.

Nejen s daty pracovat, ale také jim rozumět se však na vysokých školách často neučí. “Lepší se to, ale výuka je stále hodně teoretická,” míní Novoveský z Exponey. Podle Šlerky navíc chybí dostatek lidí, kteří by o práci s daty mohli přednášet. Chopit by se toho měly podle něj zejména ekonomické školy.

Vysoké školy musí jednat

Petr Berka z katedry informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické (VŠE) se však brání s tím, že se bez velkého zájmu veřejnosti věnují analýze dat a takzvanému data miningu - čili získávání informací z dat - už desítky let.

“Je pravda, že v posledních letech máme dat čím dál víc a objevují se nové problémy, které ještě neumíme úplně dobře řešit. Metody, jak s daty pracovat, se neustále vyvíjí,” říká Berka. V poslední době si všímá většího zájmu o data a předměty s nimi související. Před dvěma roky na škole například otevřeli novou specializaci datové inženýrství, otevřenou všem zájemcům z VŠE. “Zájem o tyto přednášky je velký,” potvrzuje Berka.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Velkou pozornost práci s informacemi věnuje ekonomický institut CERGE-EI. Nedávno otevřel kurz pro středoškoláky, kde se mají naučit základní práci s daty. Na počátku listopadu pořádají konferenci Datathon, kde si mohou zájemci ze všech vysokých škol vyzkoušet, jak využít data třeba k plánování rozvoje Prahy.

Podle Filipa Pertolda z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR si firmy už uvědomily, že bez dobré analýzy dat se nikam neposunou. Podle něj jsou data důležitá ale i ve veřejném sektoru, protože pomáhají správně chápat svět a jeho problémy. “Politici stále mluví o datech. Ale co má vliv na výši platů, to je také práce s daty. Když je neumíme správně interpretovat, nemůžeme se shodnout na tom, o čem svět je a jestli ho správně popisujeme,” míní Pertold.