Devětačtyřicetiletý grafik Fred Dewilde loni přežil řádění teroristů v pařížském koncertním klubu Bataclan. Dvě hodiny ležel mezi mrtvými těly a snažil se na sebe neupozornit. I rok po útocích islamistů ho pronásledují vzpomínky z osudné noci 13. listopadu 2015.

Se svou hororovou zkušeností se pokusil vyrovnat vytvořením černobílého komiksu s názvem Mon Bataclan (Můj Bataclan).

Pro francouzského umělce vystupujícího pod pseudonymem je to forma terapie, jak najít ztracený klid.

Dvě hodiny, po něž Dewilde během akce džihádistů v Bataclanu ležel na zemi a předstíral mrtvého, podle něj trvaly celou věčnost. Dewilde celou dobu držel ruku mladé ženy Elisy, která byla zraněna na boku. Právě Elisa se pro něj v tu chvíli stala jediným pojítkem s rea­litou. "Elise je 32 let, tehdy jsem ale slyšel, že říká, že jí je 22 let. To mi vyhovovalo. Dalo mi to sílu převzít otcovskou roli," popsal Fred Dewilde v rozhovoru pro server France 24.

První část komiksu začal kreslit až tři měsíce po útocích. "Jsem někdo, komu jsou kresby bližší než slova. Kreslení je pro mě mnohem instinktivnější. Komiks mi určitě pomohl pochopit, čím jsem si prošel," uvedl výtvarník, jenž je i autorem textové části komiksu.

Rok od útoků

Výjimečný stav

Prezident Francois Hollande ho vyhlásil krátce po útocích z loňského listopadu. Poté byl několikrát prodloužen a trvá až do dnešních dnů. Výrazně posiluje pravomoci bezpečnostních složek. Ty na jeho základě provedly stovky razií a našly arzenál zbraní.

Protesty policistů

Policisté v posledních týdnech vyšli do ulic. Výjimečný stav u nich vyžaduje vyšší nasazení, stěžují si na rostoucí násilí od zločinců, podstav i nedostatek zdrojů.

Abdeslam mlčí

Ve francouzském vězení sedí Salah Abdeslam. Džihádista, který se zapojil do útoků v Paříži a jako jediný je přežil. Čeká na soud. S policií ale podle francouzských médií odmítá spolupracovat. Abdeslam sehrál jen logistickou roli při přípravě útoku. Opravdový mozek stále uniká. Média spekulují, že se zřejmě jedná o 32letého Belgičana marockého původu Oussamara Atara. Ten prý útoky v Paříži a možná i v Bruselu zorganizoval ze syrského města Rakka, které ovládá Islámský stát.

Útoky v Bataclanu, kde zemřelo 90 lidí, Dewildeho navždy změnily. "Od té noci nesnáším hluk," uvedl s tím, že mu vadí třeba sirény. "Přestože se snažím, nevím, jak z toho ven. Část mého já stále leží v krvi tam na zemi v Bataclanu," popsal své trauma.

Bataclan se stal jedním ze symbolů řádění džihádistů ve Francii, od kterého tuto neděli uběhne přesně rok. Teroristé vedle toho zaútočili na stadion Stade de France a několik barů a kaváren v Paříži. Celkem zemřelo 130 lidí.

Majitelé Bataclan po útocích okamžitě zavřeli. Od té doby koncertní síň prošla razantní přestavbou. Své brány poprvé od teroristických útoků otevře už tuto sobotu. Na pódiu, ze kterého před rokem stříleli teroristé, vystoupí britská hvězda Sting. Výtěžek z koncertu poputuje na účet charitativních organizací, které pomáhají obětem terorismu.

Iniciátor pařížských útoků stále uniká. Jeho jméno vyšetřovatelé znají, nechtějí ho ale zveřejnit. "Víme, kdo byl opravdovým strůjcem," řekl v létě šéf francouzských tajných služeb DGSE Bernard Bajolet s tím, že žádné další podrobnosti o džihádistovi nemůže sdělit.

Francouzská média spekulují, že tajemný původce útoků používá falešné jméno Abou Ahmad, za nímž se skrývá 32letý Belgičan marockého původu Oussamar Atar.

Server Le Nouvel Observateur označuje Atara za "veterána džihádismu", který v minulosti prošel několika nechvalně proslulými věznicemi v Iráku, jako byly třeba Abú Ghraíb nebo Bucca. V těchto vězeních se údajně seznámil s lidmi, kteří se pak postavili do čela Islámského státu, a to včetně pozdějšího vůdce této organizace Abú Bakra al-Bagdádího.

Před pár lety Atar vstoupil do řad IS. Z Rakky pak údajně zorganizoval teroristický útok v Paříži a zřejmě i poté v Bruselu. Podařilo se mu například naverbovat dva ze tří džihádistů, kteří se odpálili u stadionu Stade de France. Jeho bratranci se letos v březnu odpálili na letišti a v metru v Bruselu.