Na stromech září dlouho do podzimu, patří mezi nejpozdnější ovoce. Kdouli dřív používaly naše babičky do šatníků, dezertů i marmelád. Dneska jde o polozapomenuté plody, podobně jako oskeruše, dřín, trnky či nejrůznější druhy jeřábů. Přitom právě kdoule o sobě dává vědět nejnaléhavěji, alespoň pokud jde o vůni. Přesto patří vůbec k nejméně pěstovaným ovocným stromům u nás.

Pestrost prosté kuchyně

O rozmanitosti plodů, které v minulosti nesly naše sady a zahrady, bychom si dnes asi mohli nechat zdát. Všechno se zpracovalo, zavařilo, nasušilo, uskladnilo. Nutno říct, že nejen z hospodárných důvodů, ale i proto, že čerstvé ovoce bylo prostě jen v sezoně. V zimě nahrazovaly domácí produkty dovezené citrusy či banány, zřídka nějaká další exotika, ale zpravidla jen výjimečně a pro mimořádné příležitosti. Proto se na stole pravidelně objevovaly hlavně sušené plody. A taky kompoty všeho druhu − třeba reveňové, mirabelky v cukru, třešně, zelenčata neboli zelené ryngle, slívky Pavlůvky; připravovaly se rosoly z angreštu, povidla z hrušek, švestek, borůvek; marmeláda z šípků…

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se