Které knihy teď máte na nočním stolku?

Nedávno jsem dočetl Dámu ve zlatém od Anne­-Marie O'Connorové. Je to úžasný příběh portrétu Adele Bloch-Bauerové od Gustava Klimta. Na stolku mám ještě další knihy o umění − například od Fernanda Maríase El Greco: Life and Work − A New History. Tu jsem si přivezl nedávno z Madridu, kde jsem mimo jiné zase navštívil Prado, svou nejoblíbenější galerii. Z právnické literatury zrovna čtu mimořádné dílko Gustava Radbrucha O napětí mezi účely práva. Gustav Radbruch je autorem takových myšlenek jako "Ideou práva nemůže být nic jiného než spravedlnost" či "Právo je vůlí ke spravedlnosti", čímž navazoval i na Komenského, který napsal: "Zákony nechť jsou normou spravedlnosti, idejemi, podle nichž se mají věci odehrávat." Kéž by to měl na paměti i dnešní zákonodárce.

Máte nějakého zvlášť oblíbeného spisovatele?

Mám jich víc, ale hned mě napadne Josef Škvorecký, jenž má vztah k mému rodišti, krásnému Náchodu. Ze zahraničních je to například Umberto Eco. První kniha, kterou jsem od něho přečetl, byla Jméno růže, později mě zvláště oslovily Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti. Do nich se rád znovu zahloubám, neboť jsou o jeho zvláštním pohledu na krásu, především ve výtvarném umění. To je mimo trestní právo, obor, jemuž se soustavně věnuji, mou velkou láskou. Proto se také často vracím k Životům nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů od Giorgia Vasariho.

Co jste četl, když jste byl malý kluk?

Mayovky, které v té době u nás začaly znovu vycházet, a Robinsona Crusoa nebo Dobrodružství Toma Sawyera či Dobrodružství Huckleberryho Finna od Marka Twaina. V dospívání mě oslovil Isaak Babel svými Oděskými a dalšími povídkami. Jeho zaměření proti rasovým předsudkům a náboženské nesnášenlivosti je stále aktuální.

Kterou knihu si v tomhle životě ještě určitě musíte přečíst?

Takových knih je více, ale z poslední doby je to kniha Jiřího Kuthana a Jana Royta Karel IV. Můj problém je její rozsah, neboť má přes 1000 stran. Už jsem ji prolistoval a jistě se mi bude líbit.

S kterou spisovatelkou byste rád zašel na skleničku dobrého vína?

S Anne­-Marií O'Connorovou, s kterou bych si rád popovídal o vídeňské secesi a o osobnostech s ní spojených: Gustavu Klimtovi, Maxu Klingerovi, Kolomanu Moserovi a českém rodákovi architektovi Josefu Hoffmanovi.

A s kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let?

Určitě s Janem Roytem, s kterým jsem se nedávno opakovaně setkal. Rozhovory s ním o umění doby Karla IV. byly velmi zajímavé a obohacující. Rád bych v nich pokračoval.