Hollywoodský režisér Martin Scorsese je přesvědčený, že navzdory současným světovým konfliktům, v nichž hraje roli náboženství, by lidé neměli zavrhovat víru.

Oscarový režisér snímků Taxikář či Poslední pokušení Krista řekl agentuře AFP, že aby natočil svoji celovečerní hranou novinku zvanou Mlčení, musel překonat „obří právní a finanční nesnáze“.

Film vypráví o mučednictví skrývajících se katolíků a jezuitských misionářů v Japonsku 17. století.

„Hollywood mě neustále zrazoval od toho, abych ten film natočil,“ uvedl čtyřiasedmdesátiletý režisér, který na projektu pracoval přes dvě desetiletí.

Scorsese je přesvědčený, že lidé náboženství potřebují k životu. Svůj film označuje za meditaci právě na toto téma. „Ta potřeba jakéhosi přesahu v nás existuje. Možná jí ne každý vyjde vstříc tím, že začne věřit, ale lidský život rozhodně má duchovní rozměr,“ tvrdí.

Režisér film minulý měsíc představil ve Vatikánu, kde se setkal s jezuitským papežem Františkem. Česká kina začnou Mlčení promítat 16. února.

Snímek prozatím rozděluje kritiky. Mnozí dílo označují za jedno ze Scorseseho nejlepších, jiní nad ním vyjadřují pochyby, tvrdí agentura AFP.

Sám Scorsese se označuje za „sice pochybujícího, ale stále katolíka,“ jak řekl. Když vybíral obsazení, tři nebo čtyři významní herci prý Scorseseho odmítli právě kvůli duchovním konotacím filmu. Nakonec Scorsese do své novinky obsadil Adama Drivera a Liama Neesona.

Režisér o snímku Mlčení hovoří jako o díle, které je mu osobně blízké. „Nic neskrývá. Neumím být takový, jak si to žádá móda, jsem prostě svůj. Je mi čtyřiasedmdesát let a takhle to vidím, toto jsou mé hodnoty. Nějakým způsobem se tento film propojil s mým osobním životem jako žádný předtím,“ řekl režisér.

Také natáčení snímku Mlčení na Tchaj-wanu v izolovaném horském regionu a na pobřeží Scorsese označuje za duchovní zážitek a zkoušku ohněm.

„Jsem Newyorčan, vždy na všechno alergický. Vyrostl jsem ve stísněných prostorech, abych se pak ocitl na vrcholu hory,“ pravil Scorsese alegoricky.

Režisér snímek natočil podle stejnojmenného románu japonského spisovatele Šúsakua Endóa. Přejal i jeho název. „Pokud jsme z mlčení vzešli a zase jednou mlčet budeme, měli bychom si na to zvyknout,“ tvrdí režisér, podle něhož také jeho film Mlčení vyžaduje, aby se na něj diváci mlčky soustředili.