Vláda sice ještě neschválila ucelenou koncepci vysokorychlostní železnice v Česku, premiér Bohuslav Sobotka se však už postavil za její budování. Podpořil stavbu úseku mezi Prahou a Drážďany, stejně jako navazující trati do Brna a Břeclavi. Premiér tak před koncem volebního období reaguje na sílící kritiku zejména ze strany podnikatelů, že Česko zaostává v přípravě budování vysokorychlostních tratí.

Nejblíže je podle Sobotky stavba vysokorychlostní železniční tratě na úseku Praha−Drážďany. "Už se povedlo vysoutěžit zadání studie proveditelnosti. Ve chvíli, kdy bude studie hotova, bude upřesněn koridor a územní plány obcí," řekl premiér po schůzce s generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavlem Surým.

Projekt "českého TGV" tak začíná pozvolna dostávat první obrysy. Dlouho očekávaný dokument s názvem Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR sice dokončilo ministerstvo dopravy teprve letos na konci ledna, vláda by ho však měla nejspíš v březnu opravdu dostat na stůl. Zatím je na začátku meziresortního připomínkového řízení.

České zpoždění na železnici za západní Evropou, Japonskem a Čínou, které činí desítky let, se však bude dále prohlubovat. Nejbližší možný termín začátku první stavby z Prahy do Lovosic a Ústí je podle Sobotky až kolem roku 2030.

Přípravu tratí, která se vleče roky, by premiér rád urychlil. Chce podnítit vznik speciální pracovní skupiny složené ze zástupců ministerstev dopravy, životního prostředí a místního rozvoje, plus se zasadit o zabudování nových prvků, jež by stavbu vysokorychlostních tratí a dálnic zjednodušily, do stavebního zákona. "Jsou tu debaty o samostatném zákoně o liniových stavbách, ale žádný takový konkrétní návrh nikdo nepředložil. Myslím, že lepší cesta je vnesení nových prvků do existujícího stavebního zákona," řekl premiér Sobotka.

Jako druhá by měla přijít na řadu trasa z Prahy do Brna, která zatím má dvě verze. "Základní varianty vedou přes Havlíčkův Brod nebo Benešov a obě mají ještě podva­rianty. Studii proveditelnosti chceme zadat v letošním prvním pololetí," uvedl ředitel odboru strategie SŽDC Radek Čech.

Ještě letos chce jeho odbor stihnout i zadání studie na novou vysokorychlostní trať z Prahy do Berouna, která by byla základem nového spojení na Plzeň a do Bavorska. Termíny těchto staveb jsou však zatím v nedohlednu. Evropská komise členské země zavazuje k vybudování tratí do roku 2050.

V řadě evropských zemí i ve světě, zejména v Japonsku a Číně, ale i v Rusku, už vznikla a rozšiřuje se síť vysokorychlostních vlaků, které dosahují rychlosti od 250 až do 400 kilometrů za hodinu.

Koncepci jejich stavby má také Polsko, na Slovensku chystají na dvěstěkilometrovou rychlost trať Kúty−Bratislava−Štúrovo. Rovněž vysokorychlostní spojení se připravuje i mezi Bělehradem a Budapeští.