Rád je luštil Karel Čapek, Jan Werich nebo Jiří Grossmann. Křížovky jsou každodenními společnicemi Čechů už od konce 19. století. Jsme v nich nedostižní. Existuje u nás okolo 200 nejrůznějších typů křížovek, což je světová rarita.

Kdo zná jen tu švédskou, oficiálně křížovku s vepsanou legendou, jaká vychází ve většině českých novin a časopisů, ať si koupí časopis Křížovka a hádanka. Najde tam prapodivné úkoly v podobě ornamentovek, buňkovek, mozaikovek nebo figurálních křížovek. Ty poslední mohou zobrazovat prakticky cokoliv − do detailu propracovanou hlavu státníka, tělo buvola nebo třeba nápis ego jako v případě křížovky na konci článku. Jejím autorem je stejně jako u všech ostatních křížovek v tomto čísle Petr Vejchoda, brněnský tvůrce křížovek a také úřadující mistr České republiky. V posledních pěti letech zvítězil čtyřikrát.

Dnes v hlavní roli...

Křížovka ke stažení a vytištění ZDE 

Pro představu, na mistrovství se nesoutěží tak, že luštitelé dostanou běžnou křížovku, kam vpisují na základě legendy vyluštěná slova. Spolu s legendou obdrží pouze čtverečkovaný papír. Sami musí přijít na to, jak se vyluštěné výrazy křižují a jaký má výsledná křížovka tvar. Může to být právě i figura, takže soutěž tohoto typu je jakousi zkouškou na "vysoké křížovkářské".

Kromě titulu mistra ČR drží Petr Vejchoda také rekord v luštění běžné švédské křížovky o rozměrech 12 x 17 polí. Vyplnil ji za 88,84 vteřiny. Kdo by s ním chtěl poměřit síly, má možnost zkusit vyřešit první švédskou křížovku téměř totožných rozměrů.

Tajenka ukrývá citát Lisy Simpsonové ze slavného animovaného seriálu. Pronesla ho poté, co neuspěla ve finále křížovkářského turnaje, a navíc se dozvěděla, že Homer vydělal peníze na sázce proti jejímu vítězství.

Švědská křížovka I.

Křížovka ke stažení a vytištění ZDE 

Na soutěž s propiskou

Vášeň pro křížení slov v sobě Petr Vejchoda objevil už jako kluk. Když mu bylo 12 let, zašel na přebor mládeže pořádaný v Brně a hned se umístil na stupních vítězů. "Bylo to pro mě jisté zadostiučinění. Když jsem si sedl jako zelenáč ke stolu a vytáhl propisku, stal jsem se terčem úsměšků starších a zkušenějších účastníků. Je pravda, že to byla poslední soutěž, kterou jsem propiskou řešil, a zvlášť druhá křížovka byla hodně přeškrtaná. Ale nakonec jsem ji zvládl bez chyby, i když s nulou za umělecký dojem," přiznává 39letý vystudovaný filozof.jarvis_58c137c9498e5bf8017d3774.jpeg

jarvis_58c137c9498e5bf8017d3778.jpeg

Pouze vymýšlením křížovek se český šampion živí už 13 let. Kolik jich musí přibližně vytvořit za měsíc, aby dosáhl alespoň na průměrnou mzdu 28 000 korun? "Těžko říct, není křížovka jako křížovka, ale pokud bychom si vzali standardní celostránkovou švédskou, tak se dostaneme někam k počtu 50 kusů za měsíc."

Výroba švédské křížovky zabere asi hodinu a půl až dvě − podle toho, jestli je určená pro periodikum, u něhož se dají předpokládat zkušenější řešitelé, nebo pro běžný časopis. "Záleží i na tom, zda jsem na začátku ambiciózní a nachystám si náročnější oblasti křižování," vysvětluje Vejchoda.

Připouští, že v dnešní době už se při tvorbě křížovek běžně používá počítač a téměř nikdo je nedělá čistě ručně. "Většinou postupuji tak, že si počítačem nechám udělat hrubou kostru, abych viděl, jestli lze vůbec něco smysluplného vytvořit, a potom cizeluji tam, kde vidím, že by se daly použít daleko hezčí a zajímavější výrazy. Důležitá je i práce s legendou, která dovede křížovku o nějaký stupeň povýšit nebo naopak pohřbít."

Speciální křížovkářský program má Petr Vejchoda od jiného zkušeného tvůrce. "Věděl, že dobrá křížovka potřebuje hlavně pěkná slova, takže má velmi kvalitní databázi. Obsahuje téměř kompletní Slovník spisovného jazyka českého a Akademický slovník cizích slov, navíc s rozlišením kvality výrazů."

Dva až tři "šňupáčky"

Právě na kvalitě výrazů záleží, jak pěkná výsledná křížovka bude. Kdo se někdy pokoušel nějakou vyluštit, ví, jak je protivné, když se mu v jednom místě křižuje planetka, nářeční výraz pro žebřík a egyptský bůh. To by člověk vzteky nejraději rozkousal tužku, podezíraje tvůrce, že si prapodivná slova vymýšlí. Což by podle Českého svazu hádankářů a křížovkářů (ČSHAK) nikdy neměl. Doložitelnost použitých výrazů je jednou z hlavních zásad tvorby křížovek. Na toto téma ostatně rozpracoval ČSHAK tak rozsáhlý teoretický materiál, že by vydal minimálně na bakalářské studium. I v tom je české křížovkářství unikátní.

CO ZPŮSOBILY KŘÍŽOVKY?

◼ Mají na svědomí minimálně jedno manželství. V roce 2011 požádal prostřednictvím křížovky o ruku svou partnerku Marlowe Epsteinovou 28letý Američan Corey Newman. Sám vytvořil křížovku, kterou nechal otisknout v deníku Washington Post.
◼ Tajenka skrývala otázku: "Marlowe Epsteinová, vezmeš si mě?"

jarvis_58c137c9498e5bf8017d377c.jpeg

Křížovku vyluštili milenci spolu, načež Corey Newman před svou vyvolenou poklekl, svou žádost zopakoval a navlékl jí prsten. Vše natáčel skrytou kamerou štáb listu Washington Post a později zveřejnil. Marlowe Epsteinová naštěstí řekla ano.

jarvis_58c137c9498e5bf8017d3780.jpeg

◼ Méně veselý průběh měla příhoda, která se stala vloni v létě. Během návštěvy seniorů v Novém muzeu v Norimberku začala jedna z návštěvnic luštit křížovku, která byla součástí obrazu německého umělce Arthura Köpckeho.
◼ Dílo z roku 1965 obsahovalo slovní spojení "doplňte slova". Důchodkyně se jím řídila a kuličkovým perem část křížovky vyplnila. Neúmyslně se tak dopustila poškození cizího majetku, který je ovšem možné zrestaurovat.
◼ Podle Gerlinde Knoppové, jež seniory výstavou prováděla, je incident důsledkem toho, že muzeum je plné interaktivních prvků a zvlášť pro lidi se sníženou orientací není lehké je rozeznat od uměleckých děl. Muzeum si obraz zapůjčilo ze soukromé sbírky a byl pojištěn na 80 tisíc eur, což je přibližně… (viz tajenka kris-krosu).

Kris-kros

Křížovka ke stažení a vytištění ZDE 

V jednom z dokumentů je například definováno, co jsou limitované výrazy. Kromě zkratek mezi ně patří cizí zeměpisná jména, vlastní názvy útvarů v kosmu nebo jména etnických skupin. Jejich výskyt v křížovce by neměl přesáhnout 20 procent.

Petr Vejchoda považuje právě limitované výrazy za ty nejméně kvalitní. O něco lépe jsou na tom nepříliš známé odborné termíny, jako jsou chemické sloučeniny, lékařské pojmy nebo nerosty, zatímco do kategorie nejkvalitnějších hesel patří běžně užívaná slova.

"Osobně mám nejraději ta citově zabarvená, kde je dost háčků a čárek, namátkou 'šňupáček', ale je fakt, že se dají do stránkové křížovky vměstnat tak dvě, možná tři, když máte štěstí." Mimochodem, šňupáček je expresivní označení čenichu.

ČSHAK také stanovil seznam desítek slovníků a příruček, odkud by měli tvůrci i luštitelé čerpat, zejména při soutěžích. Zajímavý je i výčet stále přežívajících chyb. Tak třeba: allit není nerost, ale hornina, barakuda není říční, ale mořská ryba, koala není australský medvídek, nýbrž vačnatec. Nikola Tesla není americký elektrotechnik srbského původu, ale chorvatského původu. A pokud jde o výraz Ra, není to Heyerdahlův vor, ale člun.

Žijí ještě?

Ra je klasické křížovkářské heslo, s nímž se většina smrtelníků mimo černobílé čtverečky málokdy setká. Jedná se o papyrusové plavidlo, na kterém norský dobrodruh a mořeplavec Thor Heyerdahl v roce 1970 přeplul Atlantický oceán.

Z podobných výrazů si utahuje Zdeněk Svěrák v povídce Ve vlaku, v níž se vietnamská dívka učí pomocí křížovek česky. Od svých spolupasažérů vyzvídá odpovídající slova pro paznehtníka, lyžařskou větrovku a lékárnického praktikanta.

Hlavní hrdina povídky, starý křížovkář, jí poradí, že se jedná o výrazy akant, anorak a tiro. Dívka se snaží si je zapamatovat, ale starý křížovkář ji nabádá, aby to nedělala, protože anorak se nosí jenom v křížovkách a stejně tak s tirem se ve skutečném životě nelze setkat. "Jinde on nežije? Tiro mrtvý?" nechápe vietnamská dívka. Načež se jí dostane už trochu popuzené odpovědi: ",Úplně,' řekl jsem, aby od toho byl pokoj, protože jsem si chtěl na chvíli zdřímnout."

Místopředseda ČSHAK Zdeněk Chromý, který je autorem řady směrnic a pravidel pro tvorbu křížovek, ale výše uvedená hesla za mrtvá nepovažuje. "Ra se samozřejmě objevuje ve vědecké i populárně-vědecké literatuře, je to běžné encyklopedické heslo. Výraz akant se používá v botanice a v architektuře, je uveden ve Slovníku spisovného jazyka českého i Akademickém slovníku cizích slov," upozorňuje Chromý a podotýká, že prolistováním těchto pramenů člověk snadno zjistí, o kolika slovech coby běžný uživatel češtiny jaktěživ neslyšel.

"Anorak znají všichni lyžaři a prodejci oblečení, tiro je výraz z Rejmanova Slovníku cizích slov, ale i z Příručního slovníku jazyka českého, z něhož je patrné užívání výrazu v dřívějších dobách staršími českými spisovateli a publicisty," doplňuje Chromý, vystudovaný přírodovědec, který se křížovkami zaobírá už od dětství − zpočátku jako účastník korespondenčních soutěží, později i jako tvůrce a teoretik. Což je možná jeden z důvodů, proč mu výrazy pro větrovku nebo bylinu paznehtníku nepřipadají tolik odtažité.

Těžko si ovšem představit, že by někdo v běžné konverzaci vylíčil příjemně strávenou dovolenou tak, že si nejprve zašel koupit anorak, načež v lékárně dlouho vybíral vhodný repelent, protože u pultu byl jen nezkušený tiro, a nakonec se vydal na výlet do Středomoří, kde mimo jiné obdivoval krásu akantů podél cest.

Toto poněkud účelové vylíčení dovolené není v žádném případě útokem na tvůrce křížovek. Nakonec dělají záslužnou práci. Zdeněk Chromý je přesvědčen, že používání výrazů zastaralých, řídkých, nářečních, knižních či slangových přispívá k udržování široké slovní zásoby v povědomí veřejnosti. "Výrazy, o kterých byla řeč, a mnoho jiných jsou v křížovkách více na očích, mohou tam být častěji užívané oproti skladbě běžného jazyka, ale nejsou neobvyklé, méněcenné, či dokonce neexistující," uzavírá debatu místopředseda ČSHAK.

Předběhli jsme Ameriku

Pohled do historie českých křížovek vyvolává jednu zásadní otázku: Jak je možné, že v ní nefiguruje Jára Cimrman? Výskyt prvních křížovek na sklonku předminulého století musel českého génia zastihnout v letech největšího tvůrčího rozmachu. Mistrova odbornost rozkročená do tolika stran je navíc pro tvorbu křížovek ideálním předpokladem. Takže kdo ví, jestli první dvě křížovky otištěné v Besedách lidu v roce 1894 nemá na svědomí právě Cimrman schovaný za pseudonymem Paolo Salvietti z Litomyšle.

Na křížovkářském šampionátu obdrží luštitelé spolu s legendou jen čtverečkovaný papír. Sami musí přijít na to, jak se výrazy křižují.
Foto: Lukáš Němeček

Jejich objevitelem je v každém případě Zdeněk Chromý. "Soustředil jsem se na některé starší pražské tituly, kam až to šlo. V určitou dobu se v nich začaly objevovat jednoduché křížovkářské úlohy, zpravidla doplňovačky. Před rokem 1894 jsem nic nenašel, buď proto, že mnohé tituly teprve vznikaly, nebo proto, že prostě nikdo dříve křížovku nepublikoval," popisuje badatel své pátrání. Než objevil oba nejstarší exempláře, dlouho měl za to, že první křížovka vyšla ve Sborníku hádanek Zlaté Prahy a její autorkou byla učitelka Mlada Antošová. Svoje dílko nazvala Čapka z písmen, kterou křížovka skutečně připomínala.

Pro to, aby si mohli čeští křížovkáři připsat světové prvenství, by "čapka" Mlady Antošové s klidem stačila. Za první křížovku na světě je totiž považován výtvor Angloameričana Arthura Wynna. Vyšel 21. prosince 1913 pod názvem word­-cross v zábavné příloze Fun deníku New York World. Zdeněk Chromý připouští, že ačkoliv se dlouho před tím "křižovalo" v české kotlině, měla Wynnova prvotina význam pro masové rozšíření křížovek po světě. "Lidé všeho věku, intelektuá­lové i nevzdělanci, ve dne, v noci a kdekoliv, všichni zírají do těch čtverečků," psalo se už o rok později v deníku New York Times.

Intelektuálové vášnivě řešili křížovky i u nás, zvlášť od poloviny 20. století, kdy nastal opravdový boom. Důkazem budiž Jan Werich, který v roce 1926 jako 21letý muž dokonce sám vytvořil a publikoval křížovku v podobě portrétu starého muže. Vyšla v časopisu Křížovka. Rád luštil i Karel Čapek. Jeho postřehy na téma křížovky dohledal Zdeněk Chromý v dopise, který literát adresoval své tehdejší lásce Věře Hrůzové. Co konkrétně jí napsal, se dozvědí všichni, kteří vyluští druhou švédskou křížovku.

Švédská křížovka II.

Křížovka ke stažení a vytištění ZDE 

Jak se křižuje ve světě

Je trochu paradoxní, že taková křížovkářská velmoc, jako je Česká republika, si masově oblíbila zrovna švédské křížovky. Vznikly zhruba před 40 lety skutečně ve Švédsku. "Původně se jim říkalo skandinávské. K nám se dostaly někdy na sklonku 70. let poté, co si šéfredaktoři významných evropských křížovkářských a hádankářských časopisů vyměňovali informace a zkušenosti. Jako první je začal publikovat tehdejší časopis Hádanka a křížovka," vysvětluje Chromý.

Pro anglosaská periodika jsou zase typické křížovky s čísly, která označují začátky vpisovaných slov. Obvykle nemají tajenku. Slavné jsou ty z deníku New York Times. Vycházejí každý den a jejich obtížnost se od pondělí postupně zvyšuje. Víkendové verze jsou legendární. Například Carrie Bradshawová, hrdinka seriálu Sex ve městě, prohlásí, že čtyřicátníci jsou jako nedělní křížovka v Timesech: komplikovaní a záludní. Technicky vzato nejsou ale nedělní křížovky amerického listu nejtěžší. "Jsou větší než jejich sobotní protějšky a v průměru o něco málo obtížnější než čtvrteční," píše Will Shortz, editor křížovek deníku, v eseji Jak vyluštit křížovku v New York Times.

Situace s cizojazyčnými křížovkami se začne komplikovat, jakmile se vypravíme mimo území latinky. Vytvořit křížovku v jiném typu písma nemusí být technicky proveditelné. Zvlášť tam, kde znaky odpovídají významu slov a nezachycují jejich fonetickou podobu. "Za sebe můžu říci, že o existenci čínských křížovek nic nevím, a jsem si skoro jistý, že nic takového není. Rozhodně se s nimi nedá setkat v běžném tisku, ledaže by to byla nějaká vyložená kuriozita," tvrdí sinolog Lukáš Zádrapa z Filozofické fakulty UK.

Na rozdíl od čínských znaků arabské písmo vytvořit křížovku zcela jistě umožňuje a v arabských zemích se také křížovky v novinách a časopisech běžně objevují. "Pochopitelně se vyplňují zprava doleva. Nějak si ovšem nevybavuji, že bych někdy viděl typ s tajenkou," podotýká arabista z téže fakulty Viktor Bielický s tím, že arabské křížovky se obvykle shodují s americkými.

Zajímavá situace nastala v japonštině, která má velice složitý systém písma. Využívá jednak čínské znaky, jednak dvě slabičné abecedy. "Číselné rébusy jsou pro Japonce z uvedených důvodů praktičtější, i když existují křížovky, kde se do jednotlivých políček vpisují slabiky abeced, které svisle a vodorovně tvoří slovní významy," připouští japanolog Michael Weber z FF UK. Nicméně daleko populárnější jsou v zemi vycházejícího slunce hrátky s čísly, jako je sudoku, které se v Japonsku rozmohlo už v 80. letech. Jeho vynálezcem přitom není Japonec. Jméno a národnost autora prvního sudoku se dozvíte z tajenky klasické křížovky.

Klasická křížovka

Křížovka ke stažení a vytištění ZDE 

Trénink mezi políčky

Mají křížovky blahodárný vliv na mozek? Soudě podle odpovědí odborníků to není vyloučeno, ale ani potvrzeno. "Křížovky a hlavolamy se doporučují v rámci kognitivní rehabilitace a kognitivního tréninku. U starých lidí či u lidí s poraněním mozku by měly pomáhat udržovat mentální formu a zpomalovat stárnutí. Na to, jestli luštění skutečně takto funguje, se názory vědců různí," říká klinický psycholog Adam Suchý. Podle něj by ale křížovky a hádanky mohly zahánět slabší úzkost.

"Zaměstnáme se, dáme mozku nějaký úkol a tím máme méně kapacity soustředit se na vlastní úzkost a její projevy v těle. Ve východní duchovní filozofii tomu říkají 'monkey mind', myšlenky nám skáčou jako opice a je třeba jim dát nějaký úkol, aby se uklidnily," zamýšlí se olomoucký odborník, ale zdůrazňuje, že během silnější ataky úzkosti toho moc nevyluštíme, protože se nám zablokuje úsudek, paměť i myšlení.

Jestli lze přímo pomocí křížovek zahnat Alzheimerovu chorobu, nemůže potvrdit ani Martin Vyhnálek z pražské Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol. "V zásadě je prokázáno, že jak intelektuální, tak sociální a fyzická aktivita chrání před zhoršováním myšlení i paměti. Vědci se ale nedokážou shodnout, co je účinnější a v jakém věku," odpovídá lékař. Spíše než luštění křížovek klade důraz na dostatek pravidelného pohybu, jehož blahodárný vliv potvrzují poslední výzkumy.

S podobnými opatřeními by měl člověk začít co nejdříve. Proč? To se dozvíte po vyluštění následující hřebenovky, v níž najdete doplnění výroku Martina Vyhnálka: "Vše je komplikováno tím, že Alzheimerova choroba začíná v mozku (viz tajenka hřebenovky) před vznikem demence, a pravděpodobné preventivní strategie je tedy třeba aplikovat výrazně dříve."

Hřebenovka

Křížovka ke stažení a vytištění ZDE 

Možná že křížovky nezachrání lidstvo před demencí, rozhodně mu ale neublíží. Někomu může připadat směšné lámat si hlavu nad prapodivnými, propletenými slovy. Právě v tom ale spočívá kouzlo křížovek. Odhaluje jazykovou vrstvu, která nepostrádá určitou poetiku a která zůstává "neluštitelům" skrytá. Je to něco jako speciální "dorozumívací kód" mezi křížovkáři. Jen oni znají ten slastný pocit, když se jim podaří přijít na všechny anoraky a akanty a přečíst si tajenku. Může to trvat klidně i několik dní.

Ti z křížovkářů, kteří dočetli až sem, musí být opravdu vášnivými luštiteli. Nezbývá než doufat, že se během četby dozvěděli… (viz poslední tajenka, která je variací na název filmu Woodyho Allena).

Figurální polomozaiková křížovka

Křížovka ke stažení a vytištění ZDE 


Všechny křížovky pro tento magazín vytvořil Petr Vejchoda.