Ve světě panuje poměrně velká debata, jaký efekt bude mít pokračující automatizace a digitalizace na trh práce. Na jedné straně jsou pochopitelné obavy, že roboti nahradí lidské pracovníky a udělají z nich nezaměstnané. Na druhou stranu se za tím skrývá i šance, jak zvýšit produktivitu a schopnost konkurovat zemím s levnější pracovní silou.

Zástupci českých firem čekají, že nebudou muset propouštět, i když budou dál automatizovat svou činnost. Česko patří mezi tu část světa, kde ani odboráři nebojují proti nástupu robotů a téměř všichni sdílí optimismus, že jde více o příležitost než o riziko.

"Zemědělství také dříve zaměstnávalo naprostou většinu lidí, zautomatizovalo se a ti lidé dnes pracují v průmyslu a ve službách," popisuje například Esben Østergaard, technický šéf výrobce robotů Universal Robots.

V souladu s tímto názorem jsou i výsledky průzkumu personální agentury Manpower. Naprostá většina českých firem nepočítá se změnou počtu pracovních míst, i když berou v úvahu, že stále více práce bude automatizováno. Těch, které očekávají vytváření nových pozic v souvislosti s novými technologiemi, je ale více než těch, které čekají, že si pak vystačí s méně lidmi. Je to šest procent proti čtyřem. Tuzemské společnosti si pak myslí, že digitalizace a automatizace se nejvíce dotknou míst ve výrobě.

Ve světě mají šéfové v průměru výrazně vyhraněnější názory než Češi a spíše očekávají změnu. Globálně celých dvanáct procent firem předpokládá, že v důsledku technologického pokroku lidé přijdou o práci. Ještě více − 19 procent − si myslí, že budou zaměstnávat více pracovníků než dnes.

Společnost ManpowerGroup provedla průzkum mezi 18 tisíci zaměstnavateli ze 43 zemí světa. Vyplývá z něj, že více než 90 procent šéfů očekává, že v následujících dvou letech budou nějakým způsobem ovlivněni digitalizací a automatizací.

Poměrně značné jsou ale regionální rozdíly. Například na obou částech amerického kontinentu je znát dost velké očekávání toho, že stroje více pracovních příležitostí přinesou, než jich vezmou. Totéž si myslí i v Itálii a Portugalsku. Naopak v Indii předpokládají, že zhruba třetina lidí přijde o práci. Očekávané propouštění vyplynulo i z dotazů v Bulharsku, ve Skandinávii či Francii, ale také i v sousedním Slovensku.

TECHNOLOGIE ZMĚNÍ PRÁCI

Průzkum bohužel nenabízí více detailů, aby šlo tyto poměrně velké rozdíly i u srovnatelných zemí vysvětlit. Proč například Portugalsko patří mezi státy, které roboty bere více jako příležitost, a naopak Francie nikoliv. Přitom právě automatizace práce by mohla napomoci tomu, aby se do Francie vrátila výroba, kterou před lety tamní firmy převedly kvůli mzdovým nákladům do Portugalska, Španělska a dalších zemí.

Výzvou pro firmy i zaměstnance ale je, že budou potřeba jiné profese než dnes. Část lidí bude nadbytečná a nahradí je noví lidé. Ti, kteří dělají jednoduché manuální práce, jež snadno nahradí stroj, nejsou obvykle ti, kteří se dokážou starat o roboty a automatizační systémy. Změna, ke které dojde, bude pro pracovní trh obrovská. S rostoucím zaváděním nových technologií budou firmy část profesí méně poptávat, naopak budou stát o nové specialisty. Jejich pozice často ještě neexistují a firmy nevědí, jaké dovednosti má mít ideální kandidát.

Podniky mají nejvyšší čas začít školit svůj personál tak, aby jej na změnu připravily, zároveň školy by měly počítat s tím, že stávající studenti, a ještě více pak ti, kteří do škol teprve nastupují, budou v budoucnu dělat činnosti, jež dnes neznáme.

Digitalizace tak v oblasti vzdělávání přinese výrazné změny. Stále důležitější bude schopnost zaměstnanců přizpůsobit se a získávat nové dovednosti. "V posledních letech vidím boom v tom, že celá řada větších firem investuje obrovské prostředky do vzdělávání lidí," říká šéfka Manpoweru Rezlerová. Podle ní si firmy musí poradit samy a nemohou čekat, až jim pomůže vláda nebo až se něco stane na trhu.

Pomoci by měly také kraje, kde by školy mohly spolupracovat se středně velkými firmami. V tomto pohledu se ale podle Rezlerové za poslední roky nestalo vůbec nic. "Pořád dokola se řeší, jaká má být maturita, kolik má být vysokých škol, ale o tom to vůbec není. Neřeší se totiž ta podstata, tedy to, co se v těch školách učí. Daleko více se zaměřují na znalosti a vůbec se nezabývají dovednostmi. Systém je pořád stejný jako za Rakouska-Uherska," dodává.

Nejvíce nových zaměstnanců budou v blízké budoucnosti poptávat firmy zaměřené na informační technologie, personalistiku nebo na obchod a péči o zákazníky. Právě v těchto oblastech jsou místa, která budou vznikat. Od těch stávajících se ale budou lišit. V kurzu naopak nebudou kromě výroby také profese z oblasti financí a účetnictví nebo marketingu a managementu.

Podle Rezlerové by se česká vláda měla daleko více zaměřit právě na systémovou podporu vývojových center, kde by poptávka po lidech naopak měla růst. Drtivá většina pobídek ale nyní míří do firem ze zpracovatelského průmyslu. "IT firmy zde zakládají svá administrativní a správní centra," říká Rezlerová. Podle ní je velmi pravděpodobné, že takováto centra v budoucnu přerostou v centra technologická. "Je pro ně pořád levnější mít technologické centrum u nás než v Německu nebo v Anglii," dodává.

TECHNOLOGIE ZMĚNÍ PRÁCI