Česko podpoří plán na to, jak by se měla do budoucna vyvíjet Evropská unie. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle svých slov souhlasí se společnou deklarací, kterou chtějí lídři 27 zemí EU podepsat v sobotu na summitu v Římě. Premiéři či prezidenti států unie se v Římě sejdou bez Velké Británie, která z EU odchází.
Právě chystaný brexit je podle lídrů ostatních zemí EU důvodem k zamyšlení, jak by se unie měla změnit, aby získala větší podporu občanů.
Česko spolu s řadou dalších zemí chtělo, aby společná deklarace obsahovala například důraz na to, že EU musí svým občanům přinést bezpečnost a hospodářský blahobyt. Návrh textu římské deklarace, který mají HN k dispozici, vyzdvihuje přínos jednotného evropského trhu, na kterém mezi sebou členské země volně obchodují se zbožím i službami a platí na něm volný pohyb pracovních sil. To vše přispívá k hospodářskému růstu.
"Stojíme o to, aby společný trh sloužil k tomu, že se budou sbližovat příjmy a životní úrovně v jednotlivých částech Evropské unie," řekl premiér Sobotka.
Prioritou EU má podle společné deklarace zároveň být i ochrana sociálních práv nebo podpora rovnosti žen a mužů.
Z hlediska zajištění bezpečnosti by se měla EU soustředit na společný boj proti terorismu nebo lepší ochranu hranic v reakci na migrační krizi.
Dalším z cílů EU by podle premiérů a prezidentů mělo být posílení společné evropské obrany ve spolupráci s NATO.
Římský summit tyto čtyři priority spíš jen obecně vyjmenovává. Jejich rozpracování do konkrétnější podoby má přijít v příštích měsících.
Například v červnu by měla Evropská komise na konferenci v Praze zveřejnit návrhy, jak posílit spolupráci při společných vojenských misích mimo evropské území, jako je například zásah proti pašerákům migrantů ve Středomoří.
Polsko v médiích hrozilo ještě na poslední chvíli, že společné prohlášení nepodepíše, pokud nebude obsahovat jeho požadavky. Vše, o čem Varšava mluví, ale už v textu je. Ostatní země proto polskou vládu podezírají, že jen hraje na protievropskou strunu části polského veřejného mínění. Velká většina Poláků ale podle průzkumů členství v EU jednoznačně podporuje. Také premiér Sobotka prohlásil, že Poláci oficiálně žádné výhrady proti textu prohlášení nesdělili.
Česko a další země střední a východní Evropy se ohradily proti myšlence zvané vícerychlostní Evropa. Podle ní by státy ochotné k další integraci mohly pokračovat samostatně bez účasti těch, které to odmítají. Taková možnost existuje už teď – ne všechny země EU mají euro, některé nejsou v Schengenu.
Češi, Poláci nebo Maďaři se ale obávají, že příliš velký důraz na vícerychlostní Evropu by z nich mohl udělat neplnoprávné členy a narušil by jednotný evropský trh, na kterém jsou ekonomicky závislí.
"Obáváme se, že pak by se rozhodovalo o nás bez nás. My bychom rádi zůstali u jednacího stolu u všech podstatných otázek, které se týkají budoucnosti Evropy," řekl Sobotka.
Lídři by se nakonec měli na summitu shodnout na kompromisu: země, které budou chtít, mohou v integraci postupovat rychleji, ale podle deklarace "musí nechat dveře otevřené těm, které se budou chtít přidat později".
Takové znění Česku vyhovuje. Premiér Sobotka podle diplomatického zdroje HN na summitu svým kolegům z ostatních států EU řekne, že vícerychlostní integrace musí být až poslední možností poté, co se nepodaří najít shodu všech členských států.
"Evropa je naší společnou budoucností," stojí v návrhu deklarace. Nejvyšší představitelé členských zemí se shodují, že EU musí pokračovat.
"Kdybychom jednali samostatně, převálcoval by nás globální vývoj. Největší šanci ho ovlivnit a bránit naše společné zájmy a hodnoty máme tehdy, když budeme spolupracovat," měli by se shodnout premiéři či prezidenti včetně Sobotky.
Lídři zemí EU se v Římě scházejí u příležitosti šedesátého výročí podpisu Římských smluv, které položily základ k dnešní Evropské unii. Založily například společnou celní unii nebo jednotný evropský trh. Sobotní summit se uskuteční na stejném místě, kde byly 25. března 1957 podepsány původní Římské smlouvy – na římském Kapitolu.
