Energetická skupina ČEZ prodává podíl v maďarské rafinérské a plynárenské společnosti MOL. Ten získala v roce 2007 v rámci plánu na výstavbu společných plynových elektráren, jenž se ale nikdy nezrealizoval.

Transakce hlavně souvisí s tím, že ČEZ potřebuje peníze na dividendy pro stát a zbavuje se majetku, který pro něj už ztratil význam .  

ČEZ prodává 7,5 procent akcií v maďarské firmě napřímo - tedy vybrané skupině investorů. Transakci zajišťovala skupina mezinárodních bank Barclays, Citigroup a Deutsche Bank. Souběžně firma nabídla investorům odkup takzvaných vyměnitelných (konvertibilních) dluhopisů, který trval do čtvrtečního večera. Právě výkup všech těchto dluhopisů je podmínkou toho, aby došlo i k dokončení transakce s akciemi.

Podle analytika Richarda Miřátského z Komerční banky ČEZ z transakce jednak získá peníze navíc a jednak se zbaví nejistoty ohledně možného budoucího poklesu ceny akcií MOL. Rozdíl mezi nákupní cenou akcie a tržní cenou se totiž firmě promítá do zisku.

Miřátský hodnotí rozhodnutí vedení firmy jako "pozitivní, protože to sníží zadlužení firmy a letos přispěje k její ziskovosti".

Tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že by celková transakce, se započítáním nákladů na výkup dluhopisů, mohla v konečném důsledku navýšit zisk firmy před zdaněním o 3,4 miliardy korun. Kříž řekl, že ČEZ využil k prodeji "optimálního načasování". Akcie MOL v lednu dosáhly téměř 21 200 forintů, nejvyšší úrovně za šest let, a poblíž této ceny se stále drží. Ve čtvrtek se obchodovaly za 20 000 forintů.

ČEZ prochází obdobím, kdy nízké ceny elektřiny snižují jeho zisk. Zároveň na management Daniela Beneše tlačí ministerstvo financí aby firma státu vyplácela stejnou dividendu jako v předchozích letech. Představenstvo tento měsíc navrhlo vyplatit dividendu 33 korun. Stát by tak ze zisku firmy získal přibližně 12,4 miliardy korun. Původně ale stát počítal s dividendou jako v minulých letech, tedy se 40 korunami na akcii.

ČEZ získal podíl v MOL na konci roku 2007 jako součást dohody, že se skupinou postaví v jejích areálech plynové elektrárny.  Elektrárny měly vzniknout v Maďarsku i v bratislavském Slovnaftu. Tehdy investice ČEZ do akcií měla také pomoci maďarské firmě v obraně před převzetím ze strany rakouské ropné společnosti OMV.

Rakouský koncern OMV v jednu chvíli vlastnil až pětinu akcií MOL a o nepřátelské převzetí usiloval i přes odpor Evropské komise. OMV nakonec akcie v roce 2009 prodala ruské ropné firmě Surguntněftěgas. To narazilo na odpor maďarské vlády Viktora Orbána, která v roce 2011 podíl vykoupila za 1,88 miliardy euro.

Společný projekt ČEZ a MOL se nakonec nezrealizoval, protože ho obě firmy kvůli poklesům cen elektřiny vyhodnotily jako ztrátový.

V lednu 2014 vydal ČEZ dluhopisy, které držitelům umožňují výměnu za ty akcie MOL, které česká firma vlastní.

Před deseti lety ČEZ za podíl v maďarské firmě zaplatil 30 tisíc forintů za akcii. OMV tehdy nabízel 32 tisíc forintů za akcii. I když je současná tržní cena nižší, za deset let, co firma akcie drží, se podle Kříže podíly zhodnotily v průměru o 4,5 procenta ročně. Důvodem jsou zisky z dividend MOL a poplatky za opce.