Daňové zatížení českých mezd je osmé nejvyšší mezi 35 členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V loňském roce dosahovalo pro bezdětného zaměstnance 43 procent. U rodin s dětmi jsou ale daně v Česku výrazně nižší. Vyplývá to ze studie Taxing Wages 2017, kterou v úterý zveřejnila OECD.
Daňové zatížení mezd ukazuje, jaké procento z celkových mzdových nákladů (tedy mzdy a pojistného hrazeného zaměstnavatelem) tvoří daň z příjmů zaměstnanců a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Nejvyšší - 54 procent - je v Belgii.
U svobodného a bezdětného zaměstnance je daňové zatížení v Česku (43 procent) nad průměrem členských zemí OECD (36 procent). Výrazný podíl tvoří sociální odvody zaměstnavatelů - jejich podíl na celkovém zdanění práce je v Česku druhý nejvyšší (25,4 procenta) po Francii.
Přestože náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2016 téměř o 76 procent, zůstávají hluboko pod průměrem EU.
"Má-li stát někde snížit daně a tím rozumně podpořit budoucí zaměstnanost a růst, tak to má učinit zde," říká ekonom Martin Slaný z Institutu Václava Klause. Současná situace, kdy se česká ekonomika může pochlubit přebytkem rozpočtu, relativní konjunkturou a dobrou kondicí trhu práce, je podle něj ideální dobou ke snížení.
Podobně to vidí i ekonom Komerční banky Radek Kocourek. "Zaměření na zdanění práce je v České republice spíše vyšší a svým způsobem omezuje flexibilitu trhu práce, který by pak mohl pružněji reagovat na vývoj hospodářského cyklu," říká.
Na opačném konci žebříčku se umístilo Mexiko (20,1 procenta), Nový Zéland (17,9 procenta) a Chile (sedm procent).
Podle OECD kleslo daňové zatížení oproti předchozímu roku ve čtrnácti z pětatřiceti členských států - nejvýrazněji v Rakousku (o 2,47 procentního bodu) a Belgii (o 1,32 procentního bodu). Naopak ve dvaceti zemích daňové zatížení mírně stouplo, z toho nejvýrazněji v Řecku (o 1,6 procentního bodu).
Průměrné daňové zatížení mezd v celé OECD loni kleslo na 36 procent. Podle ředitele centra OECD pro daňovou politiku a správu Pascala Saint-Amanse stojí za poklesem reformy v několika málo členských zemích. Zároveň zdůraznil, že k dosažení hospodářského růstu je snížení daňového zatížení nezbytné.
Daňové zatížení v Česku výrazně klesá, pokud jde o zaměstnance žijícího v páru a s dětmi. Patří tak k zemím, kde jsou rodiny značně zvýhodněné. Podle Slaného jde o dlouhodobý trend. "Není pravda, že by stát "kašlal" na rodiny, jak je mnohdy prezentováno," říká.
Největší daňové zatížení osob s dětmi je ve Francii (40 procent), Finsku (39,2 procenta) a Belgii (38,6 procenta). Česká republika skončila až na devatenáctém místě.
Podle Kocourka je tato daňová propast důsledkem nízké porodnosti - stát se tak snaží podpořit rodiny. Upozorňuje ovšem na to, že nižší daně nejsou všespásné. "Nižší daně nepomáhají tolik nízkopříjmovým zaměstnancům a nakonec pak už tolik nepomůžou ani výšepříjmovým, pokud chybí další infrastruktura, která podpoří rodiče při slaďování jejich pracovního a soukromého života," tvrdí.
Ještě většímu zvýhodnění se těší rodiny v Lucembursku (rozdíl mezi bezdětnými a rodiči je 22,3 procentního bodo), Kanadě, Irsku a ve Slovinsku. Naopak stejnému daňovému zatížení čelí zaměstnanci v Chile a Mexiku.
Daňové zatížení v zemích OECD | |||
Daňové zatížení bezdětných osob | Daňové zatížení mezd rodin s dětmi | ||
Země | Podíl daní a odvodů | Země | Podíl daní a odvodů |
Belgie | 54,0 % | Francie | 40 % |
Německo | 49,4 % | Finsko | 39,2 % |
Maďarsko | 48,2 % | Belgie | 38,6 % |
Francie | 48,1 % | Itálie | 38,6 % |
Itálie | 47,8 % | Řecko | 38,3 % |
Rakousko | 47,1 % | Švédsko | 38 % |
Finsko | 43,8 % | Rakousko | 36,5 % |
Česká republika | 43,0 % | Turecko | 36,4 % |
Švédsko | 42,8 % | Německo | 34,0 % |
Slovinsko | 42,7 % | Španělsko | 33,8 % |
Lotyšsko | 42,6 % | Maďarsko | 33,7 % |
Slovensko | 41,5 % | Nizozemsko | 32,2 % |
Portugalsko | 41,5 % | Lotyšsko | 31,7 % |
Řecko | 40,2 % | Norsko | 31,6 % |
Španělsko | 39,5 % | Polsko | 30,8 % |
Estonsko | 38,9 % | Slovensko | 28,9 % |
Lucembursko | 38,4 % | Portugalsko | 28,2 % |
Turecko | 38,1 % | Estonsko | 28,1 % |
Nizozemsko | 37,5 % | Česká republika | 27,2 % |
Dánsko | 36,5 % | Japonsko | 27,1 % |
Norsko | 36,2 % | Dánsko | 26,1 % |
Polsko | 35,8 % | Velká Británie | 25,8 % |
Island | 34,0 % | Slovinsko | 23,9 % |
Japonsko | 32,4 % | Island | 23,9 % |
USA | 31,7 % | USA | 20,8 % |
Kanada | 31,4 % | Mexiko | 20,1 % |
Velká Británie | 30,8 % | Korea | 20,0 % |
Austrálie | 28,6 % | Izrael | 19,4 % |
Irsko | 27,1 % | Austrálie | 18,1 % |
Korea | 22,2 % | Lucembursko | 16,1 % |
Izrael | 22,1 % | Kanada | 11,9 % |
Švýcarsko | 21,8 % | Švýcarsko | 9,1 % |
Mexiko | 20,1 % | Irsko | 8,3 % |
Nový Zéland | 17,9 % | Chile | 7,0 % |
Chile | 7,0 % | Nový Zéland | 6,2 % |
Zdroj dat: OECD |