Průmysl 4.0 neznamená jen automatizaci. Z pohledu zaměstnanců může přinést vyšší kvalitu pracovního prostředí. A z pohledu managementu či vlastníků firem se tato kvalita zpětně promítne do výroby. Chytré pracovní prostředí je strategií win-win. Takže získají všichni.

Mnohé výrobní podniky na plnou automatizaci nemají dost peněz. Poloautomatizace, tedy proces, kdy dojde ke sladění člověka a výrobní linky, představuje přijatelný způsob, jak vyhovět čím dál většímu tlaku na optimalizaci výrobního procesu bez dalšího zvyšování tlaku na lidské zdroje.

Ačkoliv zatím v Česku nikde nebyla propojena automatizovaná linka s údaji o pracovních výkonech obsluhujícího personálu, pilotní projekty jsou na spadnutí. Jejich nasazení do reálné výroby a vyhodnocení prvních výsledků se dočkáme do jednoho roku. Náklady na takové řešení se pohybují ve stovkách tisíc, přičemž nárůst výkonů se dá očekávat v jednotkách procent.

Strojírenství je nyní pod silným tlakem na snižování nákladů. Jednou z cest je pokles výstupních vad, především v důsledku chybovosti lidského faktoru.

Čím dražší je výrobek a vyšší podíl manuální práce, tím je výsledná efektivita a úspory při provedení chytrého pracovního prostředí lepší. Snížit procento zmetkovosti může být pro české podniky cestou ke konkurenceschopnosti.

Internet věcí souvisí nejvíce s různými čipy, tedy chytrým pracovním prostředím. Cílem je prostřednictvím sběru dat zachytit celý proces výroby, dostat v digitální podobě takzvaný životopis výrobku. Zároveň probíhá sběr dat z náramků na zápěstích obsluhujícího personálu, které monitorují vitální funkce, především vystavení nepřiměřenému stresu. A také se snímá prostředí ve výrobě.

Cílem je vytvořit zaměstnancům maximálně příznivé podmínky, za kterých se přirozeně snižuje chybovost jejich práce, aniž by čelili nepřiměřenému tlaku na růst výkonů.

Chytré pracovní prostředí na jedné straně monitoruje bezpečnost, tedy že člověk je tam, kde má být, a nehrozí mu nebezpečí. Kvalitu pracovního prostředí, jako je teplota nebo vlhkost vzduchu, počítače dobře pohlídají.

To vše poté propojí s daty o výrobcích včetně procenta vad a zmetků. Díky tomu podnik ve výsledku ví, jaké podmínky má vlastním lidem poskytovat k tomu, aby selhání lidského faktoru bylo co nejnižší.

Cílem tedy není nahradit lidi armádou strojů, cílem je prodloužit dobu, kdy člověk dokáže robotům a plně automatizované lince svojí činností konkurovat. Protože na výrobu pomocí plné automatizace nejsme zatím připraveni.