Technologie mohou jít vpřed tak rychle, že počítače za 30 let budou daleko chytřejší než lidé. Podle vizionáře a jednoho z ředitelů společnosti Google Raymonda Kurzweila by to vůbec nebylo špatné. Neustále se zrychlující technologický vývoj podle něj nabere takovou rychlost, že kolem roku 2045 dospěje do okamžiku, kdy stroje předčí lidskou inteligenci. Pak by nemělo nic bránit tomu, aby se vyspělé "křemíkové organismy" osamostatnily, začaly se reprodukovat a v porovnání s biologickými bytostmi rozvíjet rychleji. A spolu s tím rozhodovat o výrobních programech, ekonomice i celé společnosti. Kurzweil tvrdí, že pokrok se nedá zastavit, současně ale uklidňuje předpovědí, že se světy lidí a strojů propojí a nakonec je nebude možné odlišit. Biologická těla, včetně mozku, začnou doplňovat rozmanitá zařízení, která by likvidovala choroby, prodlužovala věk, zvyšovala inteligenci a umožnila spojení s počítači. A lidé se změní v biomechanické hybridy, v kyborgy.

Jinou možností je podle jednoho ze scénářů budoucnosti od amerického futurologa Jeroma Glenna vytvoření rezervací pro normální lidské bytosti. Ty by se tam věnovaly zahálce a únikům do virtuální reality, případně vzývání minulosti a náboženství. Zatímco kyborgové a superpočítače s naprogramovanou ohleduplností vůči svým lenivým stvořitelům by bádali a rozvíjeli civilizaci.

Ne všichni s takovou vizí souhlasí. Patří k nim zakladatel Microsoftu Bill Gates. Pro začátek navrhuje roboty v továrnách zdanit. Jde o výsledek obav, zda se jinak ve vyspělých zemích bude možné postarat o vysoký počet lidí, kteří vinou nových technologií přijdou o práci. "Dnes člověk, který zastane v továrně práci za plat kolem 50 tisíc dolarů, musí zaplatit daně, odvody na so­ciální zabezpečení a další náležitosti. Pokud tedy bude dělat robot stejnou práci, měli bychom přemýšlet o podobné úrovni zdanění," míní Gates. Daň by podle něj měla být uvalena na firmy, které roboty využívají, i za cenu toho, že dojde ke zpomalení automatizace. A vlastně by bylo lepší, aby se celý proces zpomalil a rozložil v čase na několik generací. Gates také v rozhovoru pro internetový magazín Quartz soudí, že podnikatelé se zdaněním robotů nakonec budou souhlasit, protože jinak údajně hrozí nezaměstnanost, propast mezi chudými a bohatými a politický populismus.

Bill Gates uvažuje o zdanění robotů, futurolog Nick Bostrom volá po strategii, jak by se lidé ubránili počítačům inteligentnějším než oni.

Pro britského astrofyzika Stephena Hawkinga je to málo − a nemá na mysli jen sociální problémy. Varuje, že umělá inteligence, vrchol technologického pokroku, by za jistých okolností mohla být pro lidi velice nebezpečná. "Do budoucna by mohla rozvíjet svou vlastní vůli, která bude v konfliktu s tou naší," říká. Na druhou stranu připouští, že taková technologická revoluce může napravit poškození přírody, které způsobila industrializace, či porazit nemoci a chudobu. "Stručně řečeno, vzestup mocné umělé inteligence bude buď to nejlepší, nebo to nejhorší, co se kdy lidstvu stalo," uvedl vědec s tím, že neexistuje žádný rozdíl mezi tím, čeho lze dosáhnout prostřednictvím biologického mozku a čeho pomocí počítače.

Přidávají se další vizionáři. Třeba Elon Musk, který vyrábí elektroauta a sní o expedici na Mars. Společně požadují, aby umělá inteligence zůstala pod kontrolou a každé její rozhodnutí mohli lidé za každých okolností korigovat. Také švédský futurolog Nick Bostrom (autor knihy Superinteligence) zdůrazňuje, že už dnes je nutné diskutovat o strategii, jak hrozící katastrofě předejít. Aby se lidstvo neocitlo v situaci dítěte, které si hraje s odjištěnou bombou.

Související