Doby, kdy stačilo, že se ředitel firmy řídil obchodními předpisy a zdravým rozumem, jsou pryč. "Zejména zavedení trestní odpovědnosti právnických osob způsobilo, že i slušní, zodpovědní a pracovití podnikatelé nebo manažeři mohou být najednou vyšetřováni za kroky, které podnikli jejich podřízení," shodli se v rozhovoru pro týdeník Ekonom advokáti Tomáš Gřivna a Václav Bílý.

Manažeři musí vedle základních požadavků myslet i na další pravidla, která patří pod označení compliance, tedy jednání společnosti, zaměstnanců i vedení v souladu s právními i firemními pravidly. Na seznamu nepostradatelných úkolů se tak objevuje třeba přijetí etického kodexu, aktualizace organizačního řádu, zavedení protikorupčního programu, využívání oznamovatelské linky anebo provádění pravidelných školení. Vyznat se v čím dál podrobnějších požadavcích nejenom z Česka, ale i Evropy je pro podnikatele stále náročnější.

Problém je přehnaná regulace

"Filozofie přístupu politiků a zákonodárců směřující k přehnané regulaci je špatná. Podnikání je z podstaty spojeno s rizikem a je v zájmu celé naší společnosti, aby firmy a manažeři měli chuť a odvahu rozvíjet a inovovat, což je samozřejmě spojeno s určitou mírou rizika," říká Bílý s tím, že pokud zákonodárci budou regulaci nadále prohlubovat s cílem maximalizovat kontrolu, paralyzují se a znechutí slušné a úspěšné společnosti. Proto se kanceláře PRK Partners a Gřivna & Šmerda rozhodly k neobvyklému kroku a začaly s výhradní spoluprací, která má propojit jak trestní aspekty života firem, tak ty soukromoprávní.

Stačí jeden špatný podpis

Nejviditelnějším zákonem, který podle Bílého a Gřivny společnosti řeší, je norma o trestní odpovědnosti právnických osob. Dodnes přitom dochází k úpravám jejího výkladu. Vrchní soud například nedávno zrušil rozhodnutí, kterým Městský soud v Praze zastavil stíhání firmy Agrotec proto, že firma měla etický kodex, a tudíž se podle soudu odpovědnosti zprostila.

Vyznat se v čím dál podrobnějších požadavcích nejenom z Česka, ale i Evropy je pro podnikatele stále náročnější.

"Rozhodnutí tak naznačilo, že firmám nepostačuje mít pouze formálně přijatá preventivní opatření, ale naopak musí mít nastaveny vnitřní procesy a přijaty vnitřní normy tak, aby se v reálné praxi rovněž dodržovaly," komentuje rozhodnutí vrchního soudu Tomáš Gřivna z kanceláře Gřivna & Šmerda.

"Firma se může byť jen jedním podpisem dostat do soukolí trestního řízení, insolvenčního procesu, obchodních sporů s dodavateli i třeba pracovněprávních sporů se zaměstnancem," dodává Václav Bílý z PRK Partners. Podle něj tak je v řadě situací téměř nemožné posuzovat každý možný negativní následek jednání manažerů samostatně.

Počet odsouzených roste

Do letošního března bylo odsouzeno celkem 168 právnických osob, většina z nich jsou společnosti s ručením omezeným a často také prázdné schránky nebo firmy s malým majetkem.

"Jedná se o společnosti, jejichž trestnou činnost nebývá složité rozkrýt. Velké firmy jsou v hledáčku orgánů činných v trestním řízení rovněž, mají však přece jen širší možnosti obrany, často mají přijatý účinný compliance program, a nadto se často jedná o trestnou činnost, kdy je klíčový právě exces zaměstnance takové právnické osoby," popisuje Gřivna.

Za určitý základ obrany pak lze podle něj považovat vtělení etického kodexu do předpisové základny společnosti. "Je potřeba se rovněž zaměřit i na další předpisy, jako jsou organizační řád, pracovní řád či předpis upravující postup ve veřejných zakázkách. Důležitá je rovněž kontrola a proškolení zaměstnanců na toto téma," uvádí opatření, která jsou pro firmy nutností.

Tomáš Gřivna
Tomáš Gřivna
Foto: HN - Lukáš Bíba

Sankce hrozí z více stran

"Je třeba si uvědomit, že trestní odpovědnost je až ten poslední možný zásah veřejné moci. Manažeři a vlastníci samozřejmě čelí řadě dalších nepříjemností, především hrozbě odpovědnosti za škodu, pokud orgány firmy neřídí firmu řádně," říká Bílý.

Čím větší je firma, tím nižší je podle jeho slov schopnost vedení podniku být u všeho, a proto se využívají a staví různé stupně řízení a rozhodovací pravomoci se přesouvají do nižších úrovní, než má třeba představenstvo. Současně ale platí, že dohled nad děním ve společnosti zůstává na představenstvu i nadále.

"Někdy navíc tyto delegace použity být musí, protože představenstvo samo rozhodnout neumí, třeba proto, že nemá dostatečnou kvalifikaci. Všechny tyto případy předpokládají, že vnitřní systém rozhodování bude nastaven tak, aby byl kontrolovatelný a aby ti, na které byly některé pravomoci delegovány, jednali řádně," popisuje advokát Bílý. K tomu všemu pak slouží komplexní nastavení compliance programů.

Compliace pomůže i s insolvencí

Jako příklad může sloužit hrozba insolvence. Součástí každého řízení firmy je i sledování toho, zda bude schopná uhradit své dluhy, nebo zda jí hrozí úpadek. Stav úpadku pak zakládá nejen možnou povinnost k náhradě škody, ale také povinnost vracet odměny, které členové orgánů dostali.

Správně nastavený systém compliance automaticky upozorní, že někde v systému dochází nebo může dojít k selhání.

"Je zjevné, že systém včasné kontroly v rámci compliance programu by měl v sobě zahrnovat také varování před úpadkem," říká Bílý. Pokud pak představenstvo při denním řízení firmy přehlédne, že společnost se blíží úpadku, může se stát, že i dobré obchodní transakce budou rizikové, protože bude namítána jejich neúčinnost.

"Systém compliance tak má pomoci vnést do pečlivého a mnohdy intuitivního řízení firmy upozornění na tvrdá data možného hospodářského selhání a tím nastartovat kroky vedoucí k odvrácení úpadku například včasným zahájením vyjednávání s věřiteli," dodává Václav Bílý. Cílem takového nastavení je podle Gřivny nejen garance řádné správy a její zpětné kontroly, ale také automatické upozornění, že někde v systému dochází nebo může dojít k selhání, kterému je třeba zabránit nebo omezit jeho škodlivé důsledky.

Kompletní rozhovor s Václavem Bílým a Tomášem Gřivnou naleznete v květnovém vydání měsíčníku Právní rádce.

Související