Nový francouzský prezident Emmanuel Macron očekává, že získá nejsilnější většinu v tamním parlamentu za posledních 50 let. V neděli se v zemi koná druhé kolo voleb do Národního shromáždění, ve kterém by mělo triumfovat právě jeho hnutí Republika vpřed!, jež založil teprve loni v dubnu.

Na šance Macronova hnutí získat většinu se ale ještě krátce po květnových prezidentských volbách experti i společnosti na průzkum veřejného mínění dívali se skepsí. Jenže situace se rychle obrátila. Teď má šanci dostat do 577členného Národního shromáždění 400 až 440 svých poslanců.

"Macron má nesporný talent na politiku, současně je dobrý i v politickém marketingu," říká pro HN Christian Lequesne, profesor pařížské vysoké školy Sciences Po. "Podařilo se mu také využít krizi legitimity, kterou prochází tradiční strany, jako jsou socialisté a Republikáni. Jejich bývalí voliči si řekli − zvolili jsme si nového prezidenta, tak mu nyní dáme šanci," vysvětluje.

32,3 procenta

Tolik voličů minulou neděli hlasovalo pro Macronovo hnutí Republika vpřed!.

Macron vsadil ve volbách do Národního shromáždění na nové tváře. Polovinu kandidátů jeho hnutí tvoří lidé, kteří nemají zkušenosti s politikou. A díky tomu zabodoval i u voličů. "Francie byla zemí, kde můžete být politikem klidně i 40 let. Jenže Francouzi už tohle tolik neberou," dodává profesor Lequesne.

Voliči do Macronova hnutí vkládají značná očekávání. "Dá se hovořit i o určité macronmanii. Optimismus se ale netýká celé francouzské společnosti," upozorňuje. Připomíná, že v prvním kole voleb do Národního shromáždění zhruba 50 procent voličů nehlasovalo: "Polovina společnosti tak ukázala, že nevěří politikům, politickému systému nebo změně, kterou Macron slibuje."

Parlamentní volby

◼ V neděli se ve Francii koná druhé kolo voleb do dolní komory francouzského parlamentu – Národního shromáždění. Do něj postoupili všichni kandidáti, kteří v tom prvním získali přes 12,5 procenta.
◼ Macronovo hnutí Republika vpřed! má naději získat 400 až 440 poslanců z 577. Pokud se mu to v neděli podaří, bude mít prezident nejsilnější většinu za posledních 50 let.

Pokud Macron ve volbách opravdu získá výraznou většinu, měl by se soustředit na hospodářství, snížení nezaměstnanosti a reformy, domnívá se profesor. Jinak nezíská ty Francouze, kteří hlasovali pro populisty nebo k volbám ani nepřišli. V případě, že se mu ekonomiku rozhýbat nepodaří, hrozí, že poroste podpora populistů a prezident o podporu voličů přijde.

Jedním z prvních reformních kroků, které Macron plánuje, je uvolnění sešněrovaného pracovního trhu. To je ale ve Francii výbušné téma, které může vyvolat vlnu demonstrací. "Je třeba, aby se Macron pokusil vytvořit konsenzus s odbory. Ty mají sice málo členů při srovnání s dalšími zeměmi Evropy, dokážou ale velmi dobře mobilizovat lidi a dostat je do ulic. A proto s nimi musí prezident vyjednávat," doplňuje Lequesne.